Léčba konopím – Respekt

18442_107069742642319_2549229_n

26. duben 2010 v 12:28

Respekt, Petr Třešňák, 26.4.2010, zdroj: Newton Drogy – Media monitoring.

Už pár let se všude mluví o tom, že marihuana má kromě omamných schopností také řadu léčebných účinků.

Je tady ale jeden nelehký rébus: jak dostat ostře sledované konopí bezpečně k pacientům, kteří ho nutně potřebují.

„Lupénka, roztroušená skleróza, cukrovka, astma, onkologické bolesti, nechutenství, hojící se rány,“ zasypává Dušan Dvořák posluchače zaplněné učebny na pražském Žižkově dlouhým seznamem diagnóz. Příjemný opálený čtyřicátník vysvětluje, že na všechny tyto choroby pomáhá rostlina, se kterou on sám v posledních letech spojil nejen svůj profesní život, ale kvůli níž dokonce riskuje osobní svobodu. „Věřím, že bychom položili na lopatky i prasečí chřipku,“ dodává přesvědčeně Dvořák a zhruba třicítka posluchačů mu bez námitek visí na rtech.

Jsme na semináři Konopné akademie, kde se zájemci dozvídají nejen teoretický základ o léčebných účincích a využití marihuany, ale osvojí si i základy pěstování a zkušený chemik je naučí, jak z rostliny extrahovat léčivé přípravky. Už dnes na trhu najdeme spoustu mastí a olejů, které obsahují konopí, jenže s nulovým obsahem omamné látky (THC). Dnešní návštěvníci ovšem dorazili na Žižkov právě kvůli této složce – jen „pravá“ marihuana, jejíž pěstování ve větším množství je (stejně jako distribuce) zakázáno, totiž podle moderních výzkumů dokáže léčit vážnější diagnózy.

Tak nesourodou skupinku, která Dvořákovi a jeho kolegům naslouchá, by člověk pohledal. Jsou tu staří muži a ženy, jejichž bledé tváře a opatrná chůze prozrazují vážné zdravotní problémy. Třicátník na ježka – zkušený pěstitel konopí, jenž nováčky zásobuje praktickými zahrádkářskými tipy. Mladé dívky, jejichž vytříbené oblečení boří stereotyp o milovníkovi marihuany coby věrném posluchači reggae. Z diskuse vyplývá, že většinou pečují o těžce nemocné rodiče nebo prarodiče a hledají způsob, jak jim ulevit.

Charismatický vedoucí semináře je zakladatel sdružení Konopí je lék, někdejší chartista, psychoterapeut, odborník na závislosti a sociální pracovník. Loni v srpnu mu policie na chalupě u Olomouce zabavila 300 kilogramů rostlin marihuany, kterou pěstoval pro nemocné pacienty, a momentálně mu hrozí pětileté vězení. Uvolněná atmosféra semináře ale nenaznačuje, že by se hlavní český propagátor legalizace konopí pro léčebné účely nechal zastrašit. „Stát zakazuje těžce nemocným lidem, aby si na zahrádce vypěstovali rostlinu, která jim může pomoci. A s tím já se nesmířím, takže teď v květnu znovu sázím,“ říká v předsálí zapáleně muž, který v posledních letech rozdal nemocným desítky, možná stovky kilogramů zákonem zakázané marihuany. „Pověsím na kytky jména pacientů, pro které rostou, ať si zkusí policie přijít.“

Kdo je tady pacient

Konopím lidstvo léčilo neduhy odpradávna. V první polovině 20. století se ovšem objevil zádrhel. Rozmáhající se užívání marihuany coby rekreační drogy vyděsilo úřady a nastoupily zákazy. Popření léčebných účinků se stalo součástí represivní strategie, americké federální právo například marihuanu dodnes řadí do nejnebezpečnější kategorie narkotik a její zdravotní využití tak popírá. Ve stejné zemi přitom probíhá rozsáhlý výzkum potvrzující léčebný potenciál marihuany a čtrnáct amerických států zavedlo systém, jak si nemocní lidé zařazení v registrech „konopných pacientů“ mohou bylinu legálně opatřit.

Na co tedy konopí pomáhá? Není to jednoznačné. Aktivisté jako Dušan Dvořák přesvědčeně líčí cannabis málem jako všelék a mluví o úspěších při léčbě rakoviny, skeptici naopak zdůrazňují, že seriózní data účinek potvrzují pouze v případě několika diagnóz. Jisté je, že marihuana zmírňuje bolest, svalové spasmy, nechutenství a zvracení u pacientů s AIDS nebo rakovinou a pomáhá léčit zelený zákal. Pravděpodobně pomáhá také v případě roztroušené sklerózy, Alzheimerovy choroby, posttraumatického syndromu, některých kožních chorob a několika dalších diagnóz.

Sílící důkazy o léčebných benefitech konopí přinesly kromě nové naděje pacientům koncem minulého století také jeden praktický problém. Mezitím se totiž s uvolněním drogové politiky v některých státech rozmohlo komerční pěstování marihuany s využitím chemikálií a umělého osvětlení. Obsah THC se radikálně zvýšil, nejsilnější „modely“ dnes i milovníci konopí označují jako drogu, s níž je nutné nakládat obezřetně, a politici i úřady opět zbystřili.

Otázka je jasná. Jak umožnit konzumaci THC nemocným, kteří tuto látku potřebují, a zároveň zabránit zneužívání? „Dostupnost léčebného konopí a legalizace marihuany jsou dvě zcela odlišné věci,“ zdůrazňuje český národní protidrogový koordinátor Kamil Kalina, „tu první plně podporuji, v druhém případě jsem proti.“

Najít dobrý systém pro distribuci léčebného konopí není snadné a je nutno počítat s tím, že vše může začít žít svým životem. Například průkopnický americký stát Kalifornie, který navzdory federálnímu „ne“ marihuanu pro léčebné účely v roce 1996 legalizoval, se po čtrnácti letech praxe dostal do situace, kdy hustá síť soukromých výdejen konopí zjevně zásobuje nejen nemocné, ale i rekreační kuřáky konopí. Získat kartičku s nápisem „Medical Marijuana Patient“ není podle amerických médií příliš těžké, stačí si například svému praktikovi postěžovat na chronické bolesti hlavy.

Jiná věc je, zda taková situace něčemu škodí. Vypadá to, že spíš ne. Podle průzkumů se počet kuřáků konopí nezvýšil, jen ti stávající (vedle skutečných pacientů) přešli od pouličních dealerů pod křídla zdravotní sítě, kde mají větší záruku kvality a platí nižší cenu. Černý trh se výrazně zmenšil. A ostatně po ruce jsou i mnohem přísnější modely, například v Izraeli výrobu, distribuci konopí i výběr pacientů velmi přísně kontroluje stát.

Nic mi nevrátili

„Nevzal byste panu Dvořákovi do Prahy tohle konopí? Pro mě je moc slabé.“ Nacpaný pytlík, který hubený muž staví v kuchyni rodinného domu v Kolíně na stůl, váží alespoň kilo. Úvahy o etických pravidlech žurnalistiky a trestní sazbě za držení omamných látek jdou po chvilce váhání stranou a pytlík mizí v novinářském batohu. Petr Kodym je totiž člověk, kterému je těžké odepřít pomoc. A také muž, který dokonale poznal, jak to vypadá, když při léčbě konopím nefunguje žádný systém. Jako v Česku.

Před sedmi lety onemocněl rakovinou konečníku a jeho přístup k léčbě by asi mnozí považovali za nezodpovědný. Vystudovaný matematik odmítl operaci nádoru, ozařování i chemoterapii. Léčil se výhradně alternativní medicínou, ovšem nepříliš úspěšně. Dnes váží 45 kilo, má boční vývod stolice, trpí chronickou únavou a má silné bolesti zad, které musí tlumit opiáty. V lékařských záznamech stojí, že jeho stav je neléčitelný.

Na možnosti léčby konopím narazil během pátrání po alternativních metodách a na své zahradě rostliny poprvé vysadil předloni. Polovinu mu zničil soused, se kterým má Kodymova rodina špatné vztahy, zbytek ale těžce nemocného pacienta přesvědčil, že rostlina jeho stavu rozhodně svědčí. „Vrací mi chuť k jídlu a tlumí bolesti,“ vypočítává devětatřicetiletý invalidní důchodce přínos zeleného prášku, jehož silice vdechuje pomocí vaporizéru. „A je tu ještě jedna důležitá věc. Když vidíte, jak se vám tělo rozpadá zaživa, zažíváte hrozné deprese, které zdraví rozhodně nepomáhají. Konopí mě uvolňuje a tím tělu umožňuje, aby se samo léčilo.“

Pan Kodym věří, že silné extrakty z konopí dokážou rakovinu i léčit (což je jeden z alternativních, vědou zatím nepotvrzených názorů), a loni proto vysadil dalších deset rostlin, aby měl materiál na výrobu zázračné tinktury. Jenže tentokrát ho soused rovnou udal a rostliny sklidili kolínští strážníci. Policie se nakonec rozhodla jeho případ kvalifikovat pouze jako přestupek (pokutu mu odpustili ze zdravotních a sociálních důvodů). Úřady se v tomto případě mohou opřít o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který před dvěma lety rozhodl, že pěstovat konopí pro léčbu není trestný čin. V české praxi ale tento precedens není závazný a zjistit, jak se naplňuje, není snadné. Čeští soudci jsou v případě marihuany vyhlášení především svou nevypočitatelností.

„O to nejdůležitější jsem každopádně přišel, rostliny mi nevrátili,“ vzpomíná na setkání se státem vyhublý muž, který je v tuto chvíli závislý na dodávkách konopí od Dušana Dvořáka. Nové rostliny už ale na jaře znovu zasel a nevraživý soused mezitím zemřel, takže sklizeň by mohla být letos lepší.

Pozor na něj

Zpráva, že v olomoucké vazbě se oběsil dospívající mladík, kterého policie sebrala za to, že měl u sebe pár gramů konopí. Muž po úraze, který ho oslovil v létě u rybníka s dotazem, zda se jeho problémy se svalovou ztuhlostí nedají léčit konopím. To jsou momenty, které na konci 90. let Dušana Dvořáka přivedly k rozhodnutí, že s nezákonností léčebného konopí je třeba něco dělat. Dvořák, který podle svých přátel oplývá nápady a buldočí energií, postupně navzdory zákonům vybudoval systém, který nemocným pomáhá dostat se ke kýženému konopí. Dnes má v databázi téměř dvě stovky pacientů s doporučením od lékaře, kterým pomáhá marihuanu buď obstarat, nebo zpracovat jejich vlastní na kýžené léčebné preparáty (běžné kouření je málo účinné a navíc škodí zdraví), lobbuje u úředníků a politiků a pořádá benefiční koncerty. Jeho web www.konopijelek. cz získal loni cenu za nejlepší zdravotní službu občanům, trestně stíhanému muži ji předával osobně premiér Fischer.

Léta prožitá na hraně zákona v ostrých soubojích se státem ovšem zároveň poznamenala Dvořákův komunikační styl. Jeho výroky se hemží politickými mafiány a teoriemi o spiknutí farmaceutických firem. Žaloby, které konopný bojovník podal na své oponenty, posluchač za chvíli přestane počítat. „Mám Dušana Dvořáka moc rád a vážím si toho, co dělá,“ říká národní protidrogový koordinátor Kamil Kalina, „ale lidé jako on jsou v současné chvíli spíš překážkou toho, aby se léčebné konopí stalo dostupným. Je pokládán za aktivistu a ministerstvo zdravotnictví aktivistům nevyhoví. Věci se dají dopředu až ve chvíli, kdy se za léčebné konopí postaví lékaři.“

Marihuana už není v české medicíně sprostým slovem, nedávný seminář v Poslanecké sněmovně o léčebných účincích konopí zaštítil děkan 1. lékařské fakulty a Dvořákova kartotéka dokládá, že své pacienty mu posílají i přednostové klinik. Navenek jsou ale lékaři opatrní. Prezident lékařské komory Milan Kubek loni na žádost jednoho pacienta svolal tři odborné komise (psychiatrickou, paliativní a farmakologickou), aby daly dohromady oficiální stanovisko ke konopí. Ve srovnání s nadějemi, které do zelené rostliny vkládají třeba američtí doktoři, zní český verdikt vlažně: konopí má podle něj efekt pouze coby tišící prostředek a navíc skrývá rizika, protože může spouštět psychózy.

„Moji pacienti se mi občas svěří, že užívají konopí, a rozhodně jim to nevymlouvám,“ říká primářka hospice v Litoměřicích Marie Goldmannová, „konopí je bezesporu léčivé, ale má nevýhodu v tom, že nejsme schopni definovat množství účinné látky v konkrétní rostlině.“ Budoucnost podle ní patří spíše průmyslově vyráběným lékům s obsahem účinných kanabinoidů. „V medicíně také používáme morfium, a ne domácí šťávu z nezralých makovic.“ Státní ústav pro kontrolu léčiv zatím neeviduje
žádný registrovaný preparát s obsahem aktivních látek z konopí ani žádost o registraci. Podle jeho ředitele Martina Beneše však nedávno zařadil – na žádost bývalého ministra Tomáše Julínka – aktivní látku marihuany do tzv. lékopisu, jinými slovy otevřel přípravkům s ní cestu na český trh. Farmaceutická cesta, která v praxi předpokládá jen drobnou reformu protidrogové politiky a malá rizika zneužití surové rostliny, vypadá sice v českých podmínkách schůdněji než legalizace domácího pěstování, ale zásadně se příčí konopným aktivistům. „Proč máme draze kupovat něco, co si každý může levně vypěstovat sám na zahrádce?“ zlobí se Dušan Dvořák.

Průmyslové preparáty s obsahem kanabinoidů lze zatím spočítat na prstech jedné ruky, dostupné jsou omezenému počtu pacientů v Německu, Kanadě nebo USA. Zkušenosti s užíváním navíc odhalily překvapivou věc: výrobky z lékárny pomáhají pacientům významně méně než zahradní produkce. Vypadá to, že mýty opředená rostlina se zatím nehodlá nechat farmaceutickým průmyslem spoutat tak snadno.

Vládní cena za publicistické dílo zaměřené na problematiku zdravotního postižení udělená premiérem Fišerem za webové stránky odborné společnosti Konopí je lék, na jejichž tvorbě jsem se významně podílela. Stránky najdete na: http://www.konopijelek.cz/

https://www.facebook.com/notes/bushka-bryndova/l%C3%A9%C4%8Dba-konop%C3%ADm-respekt/420646372348

KONOPÍM I PROTI RAKOVINĚ

Reflex, 22.4.2010, zdroj: Drogy-Media monitoring Newton

Viz také „NAPRAVTE TU KŘIVDU!“ rozhovor s profesorem Lumírem O. Hanušem o léčbě konopím ve stejném čísle Reflexu a poznámka „LÉČIVÉ KONOPÍ – JXD“ o pacientech léčících se konopím.

Přelomový konopný seminář ve sněmovně:

„Léčebné účinky konopí nejsou výmyslem jeho náruživých konzumentů a zastánců jeho legalizace,“ říká profesor Lumír Ondřej Hanuš, dnes největší specialista na KONOPÍ JAKO LÉČIVOU ROSTLINU.

Jsem jedním z konzumentů, proto jsem jen pořídil výpisky z referátů vědců a záměrně je nekomentuji.

PARLAMENTNÍ SEMINÁŘ

„Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika“ svolal poslanec ODS Ivan Langer v návaznosti na svůj třináct let starý seminář „Racionální protidrogová politika“, který byl prvopočátkem zpříčetnění naší protidrogové legislativy. Seminář proběhl osmého dubna, ale nebyl aprílový ani v nejmenším. Spíše přelomový a v tom nejlepším slova senzační. Marihuana totiž léčí rakovinu. Veškeré níže uvedené informace pocházejí z tohoto přelomového setkání, kde u nás poprvé nahlas zazněly vědecké informace o doslova šokujících vlastnostech konopí a jeho pozitivním působení při léčbě a/nebo zpomalování rozvoje celého trsu nemocí, jež lidstvo sužují a přivádějí do záhuby.

Opsáno ze statí:

Tomáš Zábranský, Michal Miovský (Centrum adiktologie 1. lékařské fakulty UK): Léčba konopím a deriváty z konopí a její možné vedlejší účinky;

Lumír Ondřej Hanuš (viz rozhovor): Léčba konopím a konopnými látkami: zdravotnická, legislativní a politická perspektiva v České republice.

PLNĚ PROKÁZANÉ LÉČIVÉ ÚČINKY KONOPÍ:

Současná lékařská věda prokazuje, že konopí lze oprávněně použít jako terapii u následujících nemocí:

NEVOLNOST A ZVRACENÍ Průvodní znak některých patologických stavů při virové infekci, nemoci z ozáření, pooperačních stavech, kinetózách, agresívní léčbě nádorů nebo HIV/AIDS.

* GLAUKOM Cannabinoidy, které se dostanou do krve, působí uspokojivé snížení očního tlaku, a to bez ohledu na způsob užití.

* ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Po užití konopí udávalo subjektivní zlepšení: • 96,5 % těch, kteří trpěli spasticitou (křečovitostí) při usínání, • 95,1 % trpících bolestivostí svalů, • 93,2 % udávalo zlepšení spasticity, již zažívali při nočním probuzení, • 92,3 % ústup bolestivosti nohou, • 90,7 % zlepšení třesu rukou/hlavy, • 90,6 % zlepšení depresí
Objektivní testy zjistily, že v pokusech s THC podávaná látka snížila spasticitu, rigiditu (ztuhlost) a třes a že zlepšila schopnost chodit, výsledky v testu psaním a ovládání močového měchýře.
Pokusy s marihuanou dospěly k obdobným výsledkům. V řadě klinických pokusů se navíc zjistilo, že spasticita a bolestivost ustupují i u poúrazových stavů míchy – při kvadruplegii (ochrnutí všech údů) a paraplegii (ochrnutí dolních končetin).

PARKINSONOVA NEMOC Zlepšuje poruchy pohybu, řečové poruchy a poruchy držení těla.

ALZHEIMEROVA NEMOC Nejčastější příčina senilní demence zlepšuje stav a zpomaluje rozvoj nemoci „v míře, která převyšuje veškeré dosud používané léky“. Stále se čeká na replikace studie – existují etické problémy s ověřováním.

ANALGEZIE Analgetický efekt konopí je znám již od starověku, má nulové riziko fatálního předávkování. S jistotou je prokázaný efekt na neuropatickou bolest z poškození nervových buněk u roztroušené sklerózy, u Parkinsonovy choroby a u úrazů míchy, jež ústí v ochrnutí dvou nebo všech končetin, lze považovat za prokázaný.

PROTIZÁNĚTLIVÉ PŮSOBENÍ Protizánětlivé vlastnosti konopí u revmatoidní artritidy („kloubního revmatismu“) popsal a experimentálně ověřil již český klasik Jan Kabelík v padesátých letech 20. století.

ALERGICKÉ ASTMA Dlouhodobé uvolňující účinky kouřené marihuany.

DEPRESE Léčba depresí marihuanou je velmi kontroverzní téma, neboť může vyvolat spouštění psychózy u predisponovaných jedinců. Užití THC má přinejmenším akutně pozitivní efekt. Ti, kteří si pomocí marihuany snaží léčit depresívní stavy, obvykle trpí hlubšími depresemi než ti, kteří tak nečiní. To je zjištění, jež lze interpretovat nejednoznačně – jako známku zhoršení stavu v důsledku užívání marihuany nebo jako projev racionální automedikace. Zpráva Akademie věd USA, pořízená na zakázku vlády, uvádí „úzkostnost“ jako jedno z „trýznivých onemocnění, jež může marihuana zmírnit“.

NEŽ ZAČNETE UŽÍVAT

Pokud trpíte některou z chorob, které konopí léčí, a rozhodli jste se je začít užívat, přečtěte prosím následující varování!
Možné komplikace spojené s podáváním cannabinoidů v somatické oblasti:
* Vliv cannabinoidů na imunitní systém, kde za určitých okolností může dojít k jeho oslabení.

* Vliv akutní intoxikace na kardiovaskulární systém u predisponovaných jedinců (zejména osoby trpící například hypertenzí a ohrožené infarktem myokardu).

* Vliv cannabinoidů na reprodukci při dlouhodobém podávání by mohl způsobovat zhoršení v oblasti motility spermií.

Akutní psychické komplikace při intoxikaci konopnými látkami:

* Platí zejména pro situaci nedodržení dávkování a požití vyšších množství. V zásadě však žádný stav neohrožuje přímo na životě

* Riziko rozvoje úzkostného či úzkostně panického stavu zejména po předávkování (Podle T. Zábranského a M.Miovského).

Na tomto odkazu najdete závěry semináře z 8. dubna 2010 „Perspektivy léčby konopím: Zdraví, legislativa, politika“ v Poslanecké sněmovně v Praze, jeho program, prezentace a abstrakty .

https://www.facebook.com/notes/bushka-bryndova/konop%C3%ADm-i-proti-rakovin%C4%9B/419547357348

Případová studie – Působení konopného výtažku na cukrovku II. typu

THC versus diabetes mellitus II.

24. červen 2011 v 0:10

Case study – Effects of cannabis extract in diabetes mellitus II.

 

Případová studie – Působení konopného výtažku na cukrovku II. typu

 

Date: 6/2011

Author: Bushka Bryndova (bushka@volny.cz)

 

Konosprej – cannabis extract in propylene glycol diluted with alcohol 1:1 was applied in sublingual way 15 minutes before each meal in a dosage of 1 ml/day.

 

Konosprej – konopný výtažek v propylenglykolu zředěný alkoholem v poměru 1:1 byl aplikován 15 minut před každým jídlem v dávce 1 ml/denně.

 

 

1.               Daily monitoring of glycemia after meals by an Accu-Check Aviva meter in nmol/l

Denní sledování hladiny cukru po jídle přístrojem Accu-Check Aviva v nmol/l

 

Average difference in daily glycemias over 7 day period:

 

Průměr výkyvů denních hladin cukru během 7 denního období:

 

3,4 – 4,5 – 2,8 – 1,7 – 2,4 – 0,9 – 1,5 = 2,5

 

 

 

2.         Daily triple monitoring of glycemia by an Accu-Check Aviva meter in nmol/ml                                      

            Denní sledování se 3 měřeními hladiny cukru přístrojem Accu-Check Aviva v nmol/ml                                     

 

Average of the variations of glycemia over 15 days

Průměr změřených výkyvů hladiny cukru během 15 dnů

 

= 2,3

 

Complete and detailed data in/Soubor s podrobnými daty:

http://www.bushka.cz/diabetes_thc.xls

 

Popis a příprava Konospreje:

http://www.facebook.com/note.php?note_id=10150146128112349

Jarní rady pro začínající pěstitele konopí

Pree, 7. dubna 2005

http://www.hemp.cz/clanek.php?cid=196

Na našem i zahraničním internetu je možno vyhledat návody, jak si venku na sluníčku vypěstovat hezké kytky konopí, které nám na podzim dopřejí mnoho zážitků, a to jak s přáteli, tak i o samotě. Každý pěstitel má svůj způsob, mnozí ho i úzkostlivě tají. Recept, který zde popíšu, je založen na mé osobní zkušenosti. Jde o pěstování s co nejmenším použitím syntetické chemie. Pokud tedy vaše rostliny nenapadnou škůdci, tak v drogerii vůbec nemusíte utrácet.

Základem úspěchu je výběr dobrého místa. Hledejte taková zákoutí, kde co nejvíce svítí slunce, pokud možno po celý den. Doporučovány jsou jižní svahy v členitém terénu, v blízkosti vody ( nechcete se přece tahat s těžkou zálivkou ). Taky by místa měla být co nejméně vidět z okolí. Jak z důvodu možné krádeže úrody, tak z kvůli zabavení úrody nějakou aktivní represivní složkou našeho státu. Bohužel je v České republice pěstování konopí i pro vlastní potřebu stále klasifikováno jako trestný čin. Nejlepší je ovšem pěstovat kytičky doma na zahradě nebo na dvorku či za vysokou zdí, kam není z venčí vidět a kde jsou pod stálým dohledem zainteresované osoby. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji místa v lese, kde je půda příliš kyselá. To ovšem neznamená, že konopí v lese neroste. Znám několik lidí, kteří se zabývají pěstováním v jehličnatých lesních lokalitách. Takové pěstování ovšem vyžaduje značné znalosti a zkušenosti, a je tedy pro začátečníka nevhodné.

obrazek vzrostle rostliny konopiPokud už máte vyhlédnuté vhodné místo, můžete začít připravovat půdu. No, a na to je nejlepší čas právě v těchto dnech. Postupovat musí každý individuálně podle toho, kde se jeho políčko nachází. Následující příprava půdy pro pěstování je vhodná spíše pro lokality s horší zeminou. V případě, že sázíte do kvalitní půdy, stačí místo prostě porýt rýčem, rozbít větší hroudy zeminy a políčko uhrabat. Tímto zkypříte půdu a věřím tomu, že se vašim rostlinám povede dobře. V případě horšího podkladu radím vykopat po celé ploše sadby jámu cca 30 centimetrů do hloubky. Na dno potom rozprostřít asi sedmi až deseti centimetrovou vrstvu rozmělněného kravského hnoje. V praxi jsem vyzkoušel i kuřince, které ovšem nejsou asi tak bohaté na dusík, a proto je jich potřeba použít větší množství. Hnůj zasypte vrstvou písku asi 3 centimetry a následně vše zahrňte původní zeminou a důkladně udusejte. Zbylou hlínu sbalte sebou domů, protože se vám bude hodit pro přípravu sazenic. Nakonec políčko zalijeme vodou a necháme tři týdny až měsíc odpočinout. Hnůj v tomto období začne pracovat a uvolní potřebné živiny do okolní půdy. Důrazně varuji před sázením rostlin do takto čerstvě upraveného podkladu. Pro sazenice by to mohl být šok a nemusely by přežít.

V období, kdy bude políčko zpracovávat dusík z hnoje, si doma předpěstujeme sazeničky. Někteří pěstitelé sazenice nepoužívají a semena vysévají přímo do připravené zeminy. Toto je ovšem dosti riskantní, protože ne všechna semena jsou natolik silná, aby se ujala. Předpěstování nám zaručí možnost výběru těch nejsilnějších jedinců pro venkovní pěstování. Jako nejlepší nádoby pro sazenice se mi osvědčily kelímky od jogurtu, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska manipulace. Na jeden „květináček“ budeme potřebovat dva kelímky. Do horního, ve kterém bude následně zemina, zespoda prorazíme několik malých otvorů. Dělá se to proto, aby při zálivce mohla přebytečná voda v pohodě odtékat a zemina nebyla příliš mokrá. Abychom vytvořili mezi nádobami místo, vložíme do neperforovaného spodního kelímku menší kamínek, popřípadě kousek nějakého dřeva a až poté kelímek s otvory.

Teď si budeme muset vytvořit substrát pro sazenice. Smícháme dva díly hlíny z políčka se dvěma díly čistého písku a jedním dílem substrátu pro pokojové rostliny, který lze koupit kdekoli v zahradnických potřebách, popřípadě v některém z hypermarketů. Důkladně vše dohromady promícháme a můžeme začít plnit jogurtové květináčky tak do čtyřech pětin výšky. Substrát pečlivě udusáme. Tímto máme připraveno vše, abychom mohli začít samotný výsev naklíčených konopných semen.

O tom, jakým způsobem je nejlepší nechávat semena klíčit, probíhají mezi lidmi, co konopí pěstují, velice živé diskuze. Někteří nechávají semena nakličovat v teplem sterilizovaném písku, někteří v čisté vodě. Já užívám tradiční praxi s papírovým ubrouskem a podšálkem od hrníčku. Dříve se používala vata, tu ovšem tvoří drobná vlákna, která při manipulaci s naklíčeným semenem mohou poškodit klíček. Papírový ubrousek rozstřihneme na půlky, tak aby nám vznikl obdélník, který přehneme do tvaru čtverce. Ten pak namočíme do vody, aby úplně nasákl, a vložíme na připravený podšálek nebo misku. Na tento vlhký „polštářek“ umístíme semena. Od každé odrůdy konopí vypadají semínka jinak. Je rozšířený mýtus, že semena mají být co nejvíce tmavá, tygrovaná, o velikosti pěti milimetrů. Ano, některé odrůdy mají opravdu taková semínka, ale můžeme se setkat i s malými semeny velikosti tří milimetrů a šedé barvy. Kvalitu poznáme až po naklíčení, podle toho kolik se jich bude mít k životu.

Klíčení probíhá individuálně podle teploty prostředí a odrůdy. Pro většinu outdoorových (venkovních) modelů trvá někde mezi 30–50 hodinami. Toto ovšem nejsou čísla, která by byla závazná, a proto je potřeba klíčení stále sledovat. Důrazně upozorňuji na nutnost udržování stálé vlhkosti. Papírový ubrousek musí být po dobu klíčení stále vlhký a nesmíte jej nechat vyschnout. To by pak semena zaschla a zhynula. Jakmile semínko praskne a ukáže se klíček, ustřihneme kousek tvrdého kartónu a pomocí této jednoduché pomůcky semínko přemístíme do připraveného sazenicového květináčku tak, že do hlíny vytvoříme dolíček cca 1 centimetr hluboký a semínko do něj zasadíme. Potom už jen zahrneme zeminou a opatrně zalijeme. Upozorňuji, že semeno pouze zahrneme. Hlínu nad semenem netlačíme. Tímto bychom mohli základ budoucí rostliny poškodit. Jako zálivku používáme odstátou vodu. Ve velkých městech, kde nemá voda příliš dobrou kvalitu a obsahuje nežádoucí chemické látky jako chlór etc., je dobré odstátou vodu ještě prokysličit. Nejjednodušším způsobem je do nádoby k tomu určené zavést hadici provzdušňovače, který koupíte v kterékoli prodejně akvaristických potřeb. Je to ten přístroj, který akvarijním rybičkám dělá takové ty hezké bublinky. Chlór a jiné nežádoucí látky velice rychle vyprchají a voda je pak použitelná.

Květináčky postavíme na slunečné místo za okno a již jen čekáme na to, až se nám vyklubou na svět miminka.

V květináčích udržujeme stálou vlhkost. Obecně platí, že zemina musí být vlhká, ovšem ne mokrá. Je vhodné taky kytičky kropit mechanickým rozprašovačem. Pokud budeme rostlinky přelévat, mohly by nám začít plesnivět a to by nebylo dobře. Zemina, kterou máme namíchanou pro sazeničky, je uzpůsobena hlavně pro rozvoj kořenového systému mladých rostlin. Nečekejme tedy, že nám konopí v této fázi poroste do výšky. Na to bude mít dostatek času až venku. V období, kdy sazenička vytvoří páté patro lístků, vrcholek rostlinky ustřihneme. Na místech, kde je teď nevrchnější patro listů, se nám vytvoří vidlička, a z jednoho ustřihnutého vrcholku budou během několika dnů dva. To už ale bude pomalu čas sazeničky přesadit ven.

O přesazování, zastřihávání a větvení si povíme zase v příštím díle, kdy tyto činnosti začnou být aktuální.

Přeji Vám mnoho pěstitelských úspěchů v sezóně 2005.

OHLASY NA MÉ OBVINĚNÍ A MÁ ODPOVĚĎ

Tyto stránky jsou věnované mému trestnímu stíhání za pěstování a držení konopí, které začalo v létě roku 2007. Toto netechnické, zakázané konopí (marihuanu) si pěstuji pro léčebné použití na své chronické nemoce a pro výrobu konopné masti, kterou částečně spotřebuji pro sebe a částečně zdarma rozdávám lidem ve svém okolí. Mast má obsah pouhých 0,2% THC a podle odborníků není zneužitelná pro toxikomanské účely. Je velmi účinná pro léčbu některých kožních afekcí (ekzémy, lupénka) a pro tlumení bolesti a zánětlivých procesů v kloubech, svalech a cévách.

Obvinění z výroby drog mi bylo doručeno 11. ledna 2008. Odnesla je špička mého prstu, protože v den převzetí obvinění jsem na tom byla psychicky tak špatně, tak se mi třásly ruce, že jsem si ji nešťastnou náhodou usekla při štípání třísek na zátop. Prst se díky mé mastičce zahojil a rychle dorostl. Ta vnitřní zranění se však budou hojit daleko déle, protože na ně má mast nezabírá.

Nové jednání u okresního soudu v Táboře

Playlist k videozáznamu soudního jednání z 12.03.2010 – Bushka Bryndová konečně zproštěná viny

Ohlasy v médiích na rozsudek krajského odvolacího soudu

iDNES – Soud zrušil podmínku pěstitelce, která si z konopí vyráběla masti

MFDNES – Marihuana jako lék? Podle soudců je to možné

MFDNES – Advokátka Veselá Samková: Kauza konopí je průlom

ČT24 VIDEO + článek: Soud zrušil trest za údajné zneužití konopí – žena si z něj dělala léčivou mast

Táborský deník VIDEO: Odvolací soud vrátil konopnou kauzu okresu (ve videu zazní i má závěrečná řeč před soudem)

TV Nova transkripce – Krajský soud zrušil rozsudek nad pěstitelkou konopí

TV Prima transkripce – Soud zrušil rozsudek nad pěstitelkou konopí

Šíp – Z konopí vyráběla masti, soud ji ale neosvobodil

Blesk.cz – Zrušili rozsudek nad pěstitelkou konopí

 

Ohlasy v médiích na rozsudek okresního soudu (2 měsíce s podmínkou 1 rok)

Tisk:

Tisková zpráva Strany zelených ke stíhání Bushky Bryndové z 10. července 2008

Britské listy – Bushka versus stát: Poloviční vítězství snaživého primitiva (analýza rozsudku)
Britské listy – Nesmyslné stíhání Libuše Bryndové za samoléčbu konopím

Britské listy – Nad léčivými jointy s Lumírem Hanušem

Konoptikum 10/2008 – Rozhovor s Bushkou Bryndovou

Czech Free Press – Soudní fraška: Dva měsíce za nic

Blog Klára Veselá Samková: Happening v Táboře

CTK – Žena, jež pěstovala konopí jako lék, dostala podmíněný trest

Novinky – Žena si dělala mastičky z konopí, soud ji potrestal za výrobu drog

Táborský deník – Jedním rozsudkem pro ni začatý boj nekončí
Jihlavský deník – Dva měsíce za masti z konopí

iHNED – Konopná bylinkářka má podmínku
iHNED – Petr Kamberský: CzechTek a tráva

iDNES – Zastánkyně marihuany dostala za inhalování podmínku
MF DNES – Soud: Léčit konopím ano, kouřit ne
MF Dnes – Chléb s marihuanou zažene bolest, joint nepomůže
MF DNES – Zachránil ji odvar z listů a květů
MF DNES – „Konopná paní“ dostala podmínku

Aktualne.cz – Soud potrestal ženu, která se léčila konopím

LN – Pěstovala konopí jako lék, odsoudili ji

Týden.cz | Mastičkou z konopí léčila artritidu. Dostala podmínku
Týden.cz | Konopná mastičkářka dostala roční podmínku

Blesk.cz | Měla konopí jako lék, přesto ji potrestali!

tn.cz – Žena pěstovala konopí jako lék, dostala podmínku

Liberální institut – Ďáblova bylina, díl druhý

TeckaCZ – Bushka rulez

Haló noviny – Pěstitelka konopí do vězení nejde

Spliff PL – Konopie są lekiem ! Republika Czeska wprowadza rewolucyjne prawo

Audio a video:

ČT Události – začátek v 23:13 (transkripce)

CT24 – Za pěstování konopí pro léčebné účely dostala žena podmínku

TV Nova – Žena pěstovala konopí jako lék, dostala podmínku (transkripce)

Rádio Impuls – Pěstitelka konopí dostala podmínku

 

Audio záznam soudního přelíčení z 10.7.2008:

1. část – čtení obžaloby, pokus soudce o výslech obžalované, reakce obhájkyně, seznámení s důkazy, čtení listin, výslech svědků WMA (18,4 MB)

2. část – promítání televizního dokumentu Konopná paní (ČT, Kosmopolis 27.6.2007) WMA (11,4 MB)

3. část – závěrečná řeč obžaloby WMA (1,9 MB)

4. část – závěrečná řeč obhajoby a obžalované WMA (6,3 MB)

5. část – rozsudek a jeho odůvodnění WMA (6,2 MB)

6. část – interview soudce po skončení přelíčení WMA (1 MB)

 

Ohlasy na mé obvinění v médiích

iDnes (28. 1. 2008): Za mastičky z konopí hrozí ženě trest

BigBloger LN (28.01.2008): Tráva

Britské listy (29.01.2008): Teta Bushka možná půjde do vězení

9/11 Blog.sk (1.02.2008): Autorka článku „Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí“ má problémy s českou policií

Blog iDNES (27.02.2008): Policejní zásah a trestní stíhání autorky článku o 11. září 2001

Magazín Právo (1.03.2008): Léčí mě marihuana!

Blog iDNES (11.03.2008): Nezabiješ! Nepokradeš! Nezahulíš?

Iniciativa „Konopí je lék“ (21.03.2008): Archív aktualit

24 hodín.sk (28.01.2008): Žena si vyrába masť z konope, hrozí jej päťročné väzenie

Prague Post (23.01.2008 – článek byl o 2 dny později bez vysvětlení stažen, a dokonce i vymazán z cache Googlu): Woman Charged for Making Cannabis Ointment

ENCOD (22.03.2008): Call on Czech MPs to Legalise Cannabis as Medicine

MF DNES (27.06.2008): Turbomarihuana

Blog Aktuálně.cz (4.07.2008): Medvěde buzeruj si lesní zvířátka…

Má skvělá advokátka Klára Veselá Samková o mně říká, že kolem sebe intenzívně šířím vědomosti o konopí, což musí sama dobře vědět, protože její vysoká inteligence ji přímo přeurčuje jako mou oblíbenou oběť. Ve svém blogu „Drogy legální?“ o tom píše toto:

…. Dostati se do spárů Bushky znamená utrpět vzdělání. Prostě v drogách jste vzděláni ať chcete či nechcete, na konopí se stanete expertem, neboť vedle Bushky nelze jinak. Jste zásoben literaturou z celého světa v nejrůznějších jazycích a pokud je neovládáte, jsou vám s mírným despektem v hlase Bushkou přeloženy …… Mám silné podezření, že články týkající se drogové problematiky je schopna překládat z jakéhokoliv jazyka, arabštiny a paštu nevyjímaje…. Ta úleva, když občas něco přeloží i z angličtiny, takže mozeček není nutno namáhat alespoň po stránce lingvistické, leč pouze obsahové!! ….

Má odpověď na obvinění z výroby drog

Po obvinění jsem se opět vrátila ke své veřejné činnosti – začala psát články, spolupracovala na vzniku iniciativy za léčebné konopí a zúčastnila se mezinárodní konference o drogách. Toto léto jsem se zúčastnila několika kulturních a osvětových akcí, kde jsem vystoupila s přednáškami o léčebných účincích konopí a o globalizaci (viz např. V Ospělově si kulturní léto udělali sami). Také jsem delala rozhovory a natočila dokument o mé masti:

ČRo České Budějovice – Dámská jízda 3. 9. 2008 Povídání s Konopnou paní Bushkou Bryndovou – (DOWNLOAD – STREAM)

Konoptikum 10/2008 – Rozhovor s Bushkou Bryndovou

FOKUS ČT24 (12/2008) o konopí a mé masti

 

Články o konopí

ECONNECT: Myslete na budoucnost – dekriminalizujte konopí! (Bushka Bryndová)

Legalizace.cz: Holandská policie je pro legalizaci marihuany

Britské listy: Strategie světa bez drog je chimérou (Bushka Bryndová a Jiří Novák)

Britské listy: Trpká léčba konopím (Bushka Bryndová)

 

Iniciativa „Konopí je lék“

Policejní stíhání mne nejprve uvrhlo do stavu hluboké deprese, ale nakonec můj bojovný duch zvítězil (díky pomoci přátel) a řekla jsem si, že když člověk není spokojený se stavem věcí kolem sebe, tak by se ho měl v rámci svých možností pokusit změnit. A o to jsem se také pokusila prostřednictvím občanské iniciativy „Konopí je lék“, která usiluje o dekriminalizaci léčebného využití konopí. Tato občanská iniciativa vytvořená pacienty léčícími se konopím předložila zákonodárcům návrh zákona, který má lidem umožnit léčit se touto tradiční bylinou bez obav ze sankcí, protože v něm požaduje zvláštní úpravu dekriminalizace jeho pěstování a přechovávání pro dospělé lidi, kteří je používají pro své léčení. Argumentuje tím, že tito lidé potřebují daleko větší množství konopí, než příležitostní zdraví konzumenti, takže obecná dekriminalizace je pro ně nedostačující.

Pod otevřený dopis s návrhem iniciativy „Konopí je lék“ se na internetu podepisují lidé z širokého spektra profesí, včetně lékařů, vysokoškolských profesorů a lidí léčících se konopím. Návrh můžete podpořit i vy svým podpisem na stránkách iniciativy.

V rámci iniciativy plánujeme vést výzkumný projekt o samoléčbě konopím.

 

Konference ENCOD – VIENNA 2008

 

Počátkem března 2008 jsem se ve Vídni zúčastnila mezinárodní konference Evropské koalice za spravedlivou a efektivní protidrogovou politiku (ENCOD), kde jsem měla příspěvek o situaci v České republice.

Můžete se podívat na klip ze zpravodajství vídeňské televize OKTO TV o této konferenci, která se konala těsně před zasedáním UNODC (Výboru OSN pro drogy) vyhodnocujícím 10 let války proti drogám. Vyhlásily ji Spojené státy, jejichž protidrogová politika má přímo žalostné výsledky.

Po deseti letech aplikace amerického přístupu k potírání drogové závislosti je zřejmé, že prohibicionistická politika USA nemá úspěch ani na mezinárodním poli. Konzumace drog může způsobit problémy, ale drogová prohibice způsobuje katastrofu. Milióny lidi jsou kriminalizovány, miliardy euro jsou utraceny ve válce, která je neefektivní a kontraproduktivní. Pod tlakem Výboru OSN pro drogy je zhruba 90% veřejných „drogových výdajů“ vkládáno do neefektivní represe a pouze 10% do exaktně doložitelné efektivní prevence a léčby. Přes veškeré snahy se vládám nedaří snižovat škodlivost uživatelů a zvyšovat jejich zodpovědnost, zatímco černý trh s drogami zůstává v rukou organizovaného zločinu, jehož obrovské zisky deformují celosvětovou ekonomiku a vytváří korupční prostředí.

Válka proti drogám dosáhla svého posledního stadia, které odhaluje její absurditu – v České republice jsou za pěstování marihuany čím dál tím častěji stíhaní staří a nemocní lidé, kteří se jí léčí. V některých případech – jako u 72-leté paní z Bruntálska – jsou i odsuzováni k několikaletým trestům vězení (naštěstí podmíněně). Zatímco drogy – a nejen marihuana – se lehce seženou kdekoliv na ulici.

Je načase skončit válku proti drogám – nepřináší žádný užitek, ale obyčejným lidem způsobuje velké utrpení.

Článek o vídeňském zasedání Výboru OSN pro drogy a konferenci ENCOD

Program konference o drogách ENCOD – VIENNA 2008

Prezentace v Power Pointu ke stažení (v angličtině – 220 KB)

Stát je jako sprostý dealer drog

bushka_tabor

Je to zdánlivý paradox. Bushka Bryndová několik let propaguje léčebné účinky konopí. Teď, když parlament jedná o jeho prodeji v lékárnách, bojuje proti tomu. Podle návrhu politiků předepíší recept lékaři a pěstování rostliny v malém množství pro osobní potřebu bude zakázané.

Proč nesouhlasíte s prodejem konopí v lékárnách?
Začne stíhání tisíců lidí, mezi nimi důchodců a nemocných, kteří si konopí pěstují, aby se s ním léčili. Budou si ho muset koupit v lékárnách. Tímto příkazem se stát zachová jako nejsprostší drogový dealer.

Co stát k tomu záměru vede?
Existuje určitá skupina politiků, podnikatelů a lékařů, a ti se chtějí na obchodu s konopím doživotně zabezpečit. Plánují si otevřít kliniky, kde budou léčit bohaté. Proto potřebují prosadit změnu legislativy, která by povolila léčbu konopím. První dva roky nechají konopí dovážet, potom ho možná zavedou české pěstírny. Většina nemocných a seniorů má nízký příjem. Jestliže gram konopí v lékárně bude stát stovky korun a na léčbu je potřeba denně jeden až pět gramů, málokdo si takovou sumu několika desítek tisíc korun může dovolit.

Jaké zboží lékárny nabídnou?
To je další moje výhrada. K dostání budou jen tři druhy konopí a pouze sušená drť z palic rostliny. Přitom na masti, tinktury a další přípravky jsou potřeba i listy. K tomu není zaručené, že prodávané druhy lidem pomůžou. Spousta z nich si pěstuje konopí, které mají ověřené, a to z lékáren nebude mít stejný účinek.

Kdo bude konopí dovážet?
FMěla by to být firma Bedrocan, která je jediným akreditovaným pěstitelem v Holandsku, kde zájem lidí o konopí v lékárnách poklesl. Stěžují si na omezený sortiment a nekvalitní předražené zboží. Radši nakupují v coffee shopech s větším výběrem.

S jakým způsobem pěstování počítáme v Čechách?
Ve sklenících po vzoru Izraele, což se nesmírně prodraží. Vypěstované konopí bude mikrobiologicky čisté, ale takové bych použila jen při léčbě pod lékařským dohledem a pro vážné případy. Pacienti, kteří si léčí lupénku a celou řadu jiných nemocí, nepotřebují tolik vypiplanou kvalitu, stačí jim kvalita, kterou lze dosáhnout při pěstování na zahrádce. Z českých podmínek vyjde gram konopí za sto šedesát korun, ale v ceně nejsou připočtené další peníze na vytvoření drahého systému kontroly prodeje, který má zaručit elektronický recept, na zřízení státní agentury pro konopí a další náklady vzniknou kvůli byrokracii.

Jak je na tom Izrael?
Lidé si tam nepěstují konopí podomácku. Za jointa je dvacet let vězení, za vodní dýmku pět let a za podání jointa mladistvým pětadvacet let.

Není už hodně let v Izraeli schválená léčba konopím?
Speciální lékárny vydávali konopí na povolení, které nemocným potvrzoval lékař. V dnešní době je tam takových lékařů víc a s konopím se léčí přes sedm tisíc nemocných. Do pěti let jich má být čtyřicet tisíc. Pacienti dnes už nemají léčbu konopím zdarma jako dřív, ale platí paušál, který je však stojí méně než desetinu životního minima a dostávají za něj řadu výrobků.

Čím to, že si můžou dovolit takový systém?
Mají lepší klimatické podmínky, ale hlavně konopí pěstují neziskové organizace, které zaměstnávají dobrovolníky. Mezi nimi jsou většinou senioři. Nepočítají tam s obrovskými zisky pro firmy.

Jedni konopí vychvalují, druzí zatracují. Co mu zkazilo pověst?
Padesát let americké propagandy z něho udělalo marihuanu a zlou čarodějku. Zjistilo se, že to byly podvody.

Jaké?
Američtí vědci chtěli dokázat, že kouř z konopí škodí zdraví. Vháněli ho opičkám pod plynové masky. Po půl hodině umřely. Pokus sloužil dlouhá léta jako vědecký důkaz, až jeden novinář zjistil, jak vědci postupovali. Opičky se totiž udusily.

Máte ještě nějaký příklad?
Ve třicátých letech minulého století dotáhli v Americe do stadia prototypu stroj, který uměl zpracovat konopný stonek na vlákno. Farmáři hojně konopí pěstovali. Říkali mu hemp – konopí. Jenže v té době koncern Du Pont vyvinul umělá vlákna, a potřeboval se zbavit vlákna konopného jako konkurence. Bankéř Andrew Mallon, který podporoval závody Du Pont, měl neteř, a ta si vzala prvního šéfa Federálního úřadu pro narkotika v Americe Harryho Anslingera. Ten zahájil kampaň proti konopí. Spojil se s průmyslovým magnátem Hearstem, který ovládal většinu deníků, vydavatelství a patřil mu i Hollywood. Nechal natáčet filmy pomlouvající konopí. Ve scénářích marihuana vyvolávala vražedné šílenství.

Zakázali v Americe konopí?
V roce 1937, když bylo před svátky v kongresu málo zákonodárců. Kampaň také tvrdila, že černoši po vykouření marihuany zabíjejí bílé muže a znásilňují bílé ženy nebo se koukají bílým trestuhodně do očí. Intermezzo nastalo za druhé světové války. Američani kvůli japonské blokádě nemohli dovážet umělá vlákna z Asie a vláda zařídila opačnou kampaň zaměřenou hlavně na mladé lidi. Vybízela farmáře, aby pěstovali konopí, protože ho Amerika potřebovala na uniformy. Synové takových farmářů nemuseli dokonce na vojnu. Vznikl propagandistický film S konopím k vítězství. Jack Herer ho našel v archivech a vláda z něj měla v osmdesátých letech ostudu.

Přesto se musí s konopím opatrně, ne?
Je to skvělý služebník a špatný pán. Nesmí se zneužívat.

Proč dokáže pomáhat?
Máme v sobě endokanabinoidní systém, který reguluje rovnováhu v důležitých systémech těla. Když selhává, lze látky, které vyrábí, nahradit látkami z konopí. K tomu je nutné pěstovat správné druhy rostlin, což ovlivňuje genetika a podnebí.

Co byste poradila našim politikům?

Stát by měl povolit nemocným lidem pěstování pěti rostlin konopí pro vlastní léčbu, aniž by z nich někdo dělal narkomany nebo jim rostliny zabavila policie.

Zdroj: 5+2 dny, Táborsko, Martin Donát

 

30. 7. 2012 v 17.59

http://www.legalizace.cz/2012/07/stat-je-jako-sprosty-dealer-drog/

Popis stránek Bushka & Ubique

images

Přehled mé několikaleté publikační činnosti najdete na stránce hlavního webu „Archiv článků„. Stránka „Cartoons“ s mými oblíbenými cartoons ke stažení i k online streamingu – ale POZOR!!! – jen pro silné nátury! Na stránce hlavního webu „Ubique-kočka“ najdete povídání o mé kočičce-sestřičce i její fotoalbum. Stránka „Nu pagadi!“ je o sovětském vlku a zajíci ze stejnojmenné hry, kterou si zde můžete stáhnout v novém 3D provedení. Stránka „Muzika“ je o indiánských hudebnících a mých oblíbených interpretech blues. Stránka „Překlady“ je o mých literárních překladech.

 

O mých zkušenostech s českým trestně-právním aparátem jsem založila nový subweb „Konopí je můj lék„, kde si můžete prohlédnout naskenované kopie mého vyšetřovacího spisu a obžaloby, přečíst si ohlasy v médiích a o mé reakci na toto nespravedlivé stíhání. Také se tam dozvíte, že jsem spoluiniciovala změnu zákona o drogách, aby se nemocní lidé mohli beztrestně léčit konopím. Je tam i stránka o knize „Konopná Paní„, kterou mám rozepsanou a na jejíž dopsání je vyhlášená sbírka.

 

bar

 

Na sub-webu „Bushka-člověk“ najdete kromě povídání o mých životních osudech i mé filozofické pojednání o důvodech naší existence na tomto světě a božském rozplozování „Bushkaismus„, článek Davida Baránka o úžasných objevech profesora Zeillingera z Vídeňské univerzity v oboru kvantové fyziky – „Na počátku byl bit“ a populární dietu „Hubnout a netrpět„.

 

 

Sub-web „Požár v Chile“ pojednává o požáru založeném českým turistou v chilském národním parku Torres del Paine. Najdete tam informace o vzniku a dopadu požáru i s předběžným vyhodnocením škod a fotogalerii ze snímků cestovatele Jiřího Lindnera a mých chilských přátel. Český svaz ochránců přírody založil sbírku na obnovu spálených vzácných lesních porostů, do níž můžete přispět.

 

 

Již od dětství se zajímám o dějiny a kulturu amerických Indiánů. Po mnoho let s velkým zájmem sleduji případ Leonarda Peltiera, Indiána obžalovaného z účasti na vraždě dvou agentů FBI, který si odpykává nespravedlivý doživotní trest vězení ve věznici v americkém Leavenworthu – informace najdete na sub-webu „Indiáni – Leonard Peltier“ a v článku „Virtuální Indiáni a justiční realita v USA„. Domnívám se, že není ani tak podstatné, zdali je Peltier vinen či nikoliv, ale spíš to že byl odsouzen na základě důkazů zfalšovaných FBI. V jeho případě byly použity metody, které silně připomínají metody v minulosti používané jinou organizací na tři písmena, ale v naší zemi – STB.  Na sub-webu najdete český překladpetice adresované americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a žádající Peltierovo omilostnění. Petice o stejném znění s více než 28 000 podpisy byla předána po Novém roce 2000 Billu Clintonovi spolu s žádostí o milost s nadějí, že Peltierovi udělí milost před svým odchodem z úřadu. Prosím všechny, jimž záleží na dodržování lidských práv, ať v naší zemi nebo kdekoliv jinde, aby si ji přečetli a podepsali. Clinton sice nakonec odmítl milost udělit, ale boj o Peltierovo osvobození tím neskončil. Na sub-webu najdete i galerii 36 obrazů Leonarda Peltiera, namalovaných ve vězení s doprovodnými texty v češtině a angličtině. Je to skvělá ukázka jeho neobyčejného talentu, kterou doporučuji shlédnout každému, kdo se alespoň trochu zajímá o indiánské umění. Také zde najdete „Zápisky z vězení“ s ukázkami mého překladu Peltierovy stejnojmenné knihy. V roce 2000 jsem založila český výbor na podporu Leonarda Peltiera – Leonard Peltier Support Group Czech Republic  (LPSG CR), který uspořádal pochod za jeho propuštění v rámci celosvětové kampaně jeho obhájců. Výbor měl jen jepičí život, protože se nenašlo dost nadšenců, kteří by v něm soustavněji pracovali. Informace o jeho tehdejších aktivitách najdete pod knoflíkem „LPSG ČR„.

Stránka indiánského sub-webu „Dreamkeepers.net“ pojednává o projektu realizovaném Harveyem Ardenem, přítelem a nakladatelem Leonarda Peltiera. Vytvořil společenství Živých knih vyprávěných staršími (v indiánském smyslu) z celého světa, aby zachoval duchovní dědictví domorodých národů. Najdete zde i přeložené úryvky z Živé knihy Arvola Looking Horse, Strážce Posvátné Dýmky Bílého Bizoního Telete 19. generace, a jeho prohlášení ke Dni světového míru a modliteb 2002. „Scott Barta“ je indiánský aktivista se vzdálenými českými předky a na jeho stránce najdete i zajímavé vyprávění z dějin kmene Ho Cank zvaného Winnebagští Indiáni, díky němuž zjistíte, že Indiáni znali demokracii mnohem dříve než běloši, kteří je přišli zcivilizovat. Knoflík „FBI/ COINTELPRO“ skrývá stránky o nechvalně proslulému americkém programu potírání protestních hnutí FBI zvanému COINTELPRO, v jehož rámci byl pronásledován a nakonec zatčen i Leonard Peltier.

Koncem září 2000 se v Praze konal koncert indiánské skupiny Blackfire, který jsem tlumočila a uváděla. Publicista Mirek Vodrážka o něm napsal článek „Demokratické ničení lidí při zachování humanity„, který byl uveřejněn v deníku PRÁVO. O Blackfire si můžete rovněž přečíst na stránce „Muzika“ a v mé zprávě z koncertu. Blackfire mne požádali, abych jim zorganizovala pár koncertů v České republice roce 2001, a nakonec se z toho vyklubalo koncertní turné v ČR a na Slovensku, které mělo ohromný úspěch. V následujícím roce tito Indiáni z kmene Navahů opět přijeli do ČR si zahrát. Během turné jsem vystupovala s autorským čtením mého překladu Peltierových „Zápisků z vězení“, který byl publikem velmi dobře přijat, ale později z něj bohužel sešlo. O účasti Blackfire na pražské Street Party si můžete přečíst můj článek, který původně vyšel v Britských listech. Od té doby k nám Blackfire pravidelně jezdí a vždy se sem moc těší!

 

 

Sub-web „Ganjaweb“ je na téma konopí z různých pohledů. Přibyl knoflík „Nový § 188a„, kde najdete informace o novele trestního zákona zmíněné ve zpravodajství ČT1 z neděle 24. března 2002, díky níž by mohlo být trestné až pěti lety vězení i vysílání písniček o trávě. Jsou tam také ke stažení dokumenty o konopí a články mé a mých přátel (cca 100) na stránce „Články o konopí„, výsledky výzkumu veřejného mínění o marihuaně z roku 1999 od IVVM pod knoflíkem „IVVM 1999„, dále „Ganja recepty“ určené nemocným, kteří marihuanu nemohou kouřit a nezbývá jim, než ji požívat orálně, recept na již proslavenou léčivou a velmi účinnou mastičku „Konopná mast„. Dále tam najdete stránku „Fotogalerie z MMM“ z pražských legalizačních akcí Million Marihuana March, kterých se pravidleně účastním, a „Kočka-hulič“ věnovanou Ubique a jejímu vztahu ke konopí.

V srpnu 2000 jsem se dozvěděla o dalším vážném případu porušování lidských práv, který se tentokrát odehrával přímo u nás, v České republice. Jeden mladý muž dostal několik let vězení za to, že vypěstoval několik rostlin konopí a vykouřil je s kamarády (zletilými). I přes všechny sliby policie, která po vstupu v platnost represivní Severovy novely zákona o toxikomanii tvrdila, že v podobných případech nebude aplikovat nový protidrogový zákon, nýbrž že se za naše peníze daňových poplatníků bude cele věnovat pronásledování dealerů tvrdých drog. Petice za jeho propuštění získala přes 6000 podpisů, ale prezident Havel mu milost neudělil. Tento případ byl pro mne dostatečnou motivací, abych začala veřejně vystupovat za legalizaci marihuany a v roce 2001, spolupracovat s poslancem Františkem Pejřilem na návrhu novely drogového zákona, který měl dekriminalizovat její pěstování a držení pro osobní potřebu. Návrh byl bohužel ve sněmovně zamítnut. S podrobnostmi se můžete seznámit na stránce „Dekriminalizace„.

 

Anglicky psaná jazyková variace „ENGLISH“ je obdobou hlavního webu a stránek o Indiánech v angličtině.

 

NA POČÁTKU BYL BIT

ČLÁNEK BC. DAVIDA BARÁNKA, STUDENTA FSV UK

 David tento článek napsal poté, co jsme v roce 2001 společně navštívili přednášku profesora Zeillingera na Akademii věd.

„Nikdo nerozumí kvantové mechanice“, stěžují si fyzikové. Podle předposledního vydání časopisu New Scientist Anton Zeilinger z Vídeňské Univerzity představuje výjimku potvrzující pravidlo. Jeho výzkumná skupina běžně předvádí jev futuristicky nazvaný kvantová teleportace a kvantová enkrypce.

Tyto úspěchy ho povzbuzují ohledně hledání základní esence pravdy kvantové mechaniky, jediného neredukovatelného axiomu, ze kterého vše ostatní vyplývá. Věří, že ho našel – veškeré záhady jediného oboru fyziky bez vše zastřešující teorie by se vysvětlily jedinou jednoduchou myšlenkou.

PROFESOR ANTON ZEILLINGER

Kvantová teorie popisuje svět neskutečně přesného řádu, ať už se jedná o elementární částice stotisíckrát menší než atom nebo o elektrický proud v supravodivých prstencích stomiliónkrát větších. Nejzákladnější vlastností je tzv. kvantizace: poznatek, že energie, rotace (spin) a další kvantity se vyskytují pouze v nespojitých (diskrétních) krocích v toku času (ach ten západní pohled). Další záhadou je pravděpodobnostní charakter tohoto jemněhmotného světa, jistě naprosto v rozporu s konvenčně popisovanou „objektivní“ neměnnou realitou všeobecně přijímané newtonovské fyziky. V kvantovém i běžně nazíraném světě si nikdy nemůžeme být jisti, pouze s nějakou pravděpodobností můžeme předvídat výskyt částice či jevu v časoprostoru. Aby toho nebylo málo, přistupuje k výše uvedenému ještě tzv. vlastnost spřaženosti – vlastnost dvou kvantových objektů či procesů býti nezávisle na prostoru silně a hluboce propojen (napojen, spojen, neoddělen ) a konečně princip superpozice: objekt může být zároveň jak tady tak tam, proud může v prstenci téci současně proti i po směru hodinových ručiček, kočka může být psem a pes kočkou, dokud se nepřesvědčíme měřením.

Fyzikové tak zneklidněně odvozují jednu filosofickou interpretaci za druhou: Kodaňská škola tvrdí, že výsledek experimentu může být odhalen jen tehdy, když kvantový systém inter-reaguje s laboratorní makro-aparaturou eliminující všechny vlivy až na jeden. Interpretace založená na teorii mnoha vesmírů zase trvá na vysvětlení, že výstup pokusu se objevuje současně v několika paralelních vesmírech, ale vzhledem k tomu, že naše měřidla zaujímají pouze jeden z nich, vnímáme jen jeden výsledek. A pokud dáváte přednost nejfrekventovanější, vlnové teorii, představte si, že každé částici je přiřazena nedetekovatelná „pilotní“ vlna řídící její pohyb po dokonale určitelné dráze. Dohromady existuje přes osm sofistikovaných teorií od vážených vědců, což způsobuje, že ani jedna není přesvědčující. (Slyšeli jste někdy o jin a jang? A o teorii spřaženosti? Rozšiřte si vědomí a čtěte dál!)

Zeilinger správně namítá, že než skutečně porozumíme kvantové teorii, musíme ji spojit s tím, co doposud víme a cítíme. Problém je v absenci základního principu této vědy. Vezměme například takovou termodynamiku: stačí dva axiomy – zákon zachování energie (o neexistenci perpetum mobile) a princip toku tepla směrem k chladnějším objektům. Když bylo slůvko energie vymyšleno, aby matematicky vyjádřilo zákonitosti vědy o šíření tepla, zdálo se podivným a těžko uchopitelným. Ve skutečnosti ani dnes nevíme, co energie vskutku je, slovo energie se přesto stalo srozumitelným termínem každodenní konverzace či třebas vládní politiky.

Speciální teorie relativity stojí také na dvou pilířích: na inercialitě (rámci) systému – „v uhánějícím mezikontinetálním letadle nemáte ponětí, jak rychle letíte“ – a na absolutní rychlosti světla – „rychlost světla z tohoto letadla je stejná jako z lodi plující po hladině Atlantiku“. Přestože je druhý předpoklad ne zrovna intuitivní, není těžké ho pochopit, resp. se přesvědčit na základě provedených experimentů. Všeobecná teorie relativity, tj. Einsteinova teorie gravitace, je založena na myšlence, že osoba padající volným pádem necítí svou hmotnost, tedy žádnou tíži, hmotnost tedy souvisí s rychlostí, tedy absolutní hmotnost v podobě energie s absolutní rychlostí světla. Nedává pochopitelně odpověď na otázku, jaké povahy je ta absolutní energie (obecná gravitace) či světlo. Stav beztíže se dá ovšem zakusit jen subjektivně (ad absurdum všechno), a tak je tedy vlastně obecná gravitace vírou v něco takového, jako je „všeobecná gravitace“, v skutku vlastně jen onou Vírou směřující individuum na Cestě k Poznání (přirozenou zvědavostí), kdy nakonec Prostor, Čas a Světlo splynou s individuem v Jedno, kapka ukápne zpět do moře, dojde k Osvícení bytosti nebo k dalšímu z nekonečných Velkých třesků.)

Zeilinger tedy navrhuje, aby i kvantová mechanika byla vystavěna stejným způsobem zavedením termínů, jež nepotřebují žádnou diskutabilní filosofii. Možná nepřekvapuje užití výrazů z oboru informaciologie. Žijeme ve věku informací, na nichž je založeno prakticky celé naše termitiště, ačkoliv doposud se koncept informace zatím nenápadně vznášel na pokraji fyziky.

Informace představuje abstraktní pomíjející myšlenku (informacion – jednotka informace s rigorózním vědeckým popisem vytvořeným na základě empiricky odpozorovaného způsobu chování a vlastností šíření). Udiveně jsme svědky, jak západní věda nevědomky, doslova „znovu objevuje Ameriku“, zatímco slepá víra „stádečka“ založená na jediném životě a „lineární“ realitě v praxi konzumuje poslední zbytky „přirozeného“ na naší milované Zemičce. Je už dávno duchem východní filosofie zjeveno, že vlastně nic neexistuje kromě nekonečné všudypřítomné rotace dvou prasil jin a jang není tanečníků, je jen nekonečný tanec. Použití čisté abstrakce fyziky na této (těžce představitelné) imaginární úrovni kvantového světa současně s „vyhýbáním se filosofování“ je do nebe volající ironií, co jiné než abstrakci se dá použít na samém „dně“ konvenčně vnímatelné části našeho vesmíru, kde byly „objeveny“ nevyskytující se konkrétní objekty, jejich „objektivní“ vztahy a s neurčitostí předpověditelné „objektivní“ stavy.

„Člověk západní“ konečně nutně odčiňuje tento metafyzický krok stranou od konkrétního zpět směrem k abstraktnímu. Je to logický krok a selhání filosofických základů současné doby. Můžeme si tak koupit knihu „Bůh chce, abyste byli bohatí“ doporučenou v časopise Euro, magazínu o chtění, tj. dost možná sarkasticky řečeno o umělém (antropogenním) všeobecném gravitačním poli peněz, jež se místo poznání povahy toho pravého podařilo vytvořit – Newton se o povaze gravitace odmítl vyjádřit – či řekněme o objektu ega jako produktu novověkého subjekt-objekového paradigmatu a puritánské funkční morálky, nahrazující renesanční nauku o analogii a koncept mikrokosmu-makrokosmu.

Je jen megaironií osudu a terraješitností euroamerické civilizace, že „si na to musí přijít sama“, že za to, že neprohlédne tyto s prominutím teistické kecy (Bůh chce, aby …) odvracející víru ven a nutně ji venku objektivně definující jako spásu pro všechny (příslibem) od někdy na věčné časy, způsobující obrovské utrpení individua zapříčiněné pouze nejrozšířenějším špatným konceptem reality a nepochopenou morálkou (miluj a buď milován), zdánlivým západním výkladem „jedinečné“ evoluce lidské civilizace nabírající stále děsivější prapodivnou podobu projektovanou do našich myslí stále a stále kvalitněji bálem celebrit před padesátihertzovým oltářem o všeobecné gravitaci a s žebříkem „vzhůru do pekel“. Ať už se nám subjektivně jeví Systém jakkoliv, lisujeme se samozřejmě sami svou vlastní ozvěnou, obklopujeme se zdáním – toto jsme my, toto jsem já. Akce, reakce. Když už i kvantová mechanika potvrzuje, že není nic jen jedna základní myšlenka, bit, že není „zde“ ani „tam“, není „teď“, existuje také zdání „bude“ a lpění na „bylo“, trvání na já-minulost, na já-zrak, na já-počitek, na hají, papu, kaku a sexu pod Sluníčkem. Není v pravdě co vlastnit, za co bojovat, na co být hrdý, pro co Žít, vyjma této moudré soustředěnosti Mysli umožňující neustálé Pravé jednání plynoucí z vlastního vyčištěného srdce v podobě nepodmíněné tedy čisté Lásky ke všemu existujícímu včetně Babylonu, v níž výhradně spočívá Osvobození. Buďte silní, stateční a na sebe spravedliví, vše ostatní je cesta do otroctví a setrvávání v omylu!

To, čemu říkáme realita, vzniká až poté z otázky „co to je realita“ a z odpovědi, kterou dostáváme (zdání kauzality při podlehnutí klamu času). Atom informace je bit. Experiment je otázkou přírodě (přirozenosti) a dá se vždy rozložit na elementární ano-ne otázky. Zeilingerův konceptuální skok spočívá ve ztotožnění bitů se stavebními kameny materiálního světa, jež nazývá elementárními systémy, přičemž elementárním systémem je rotace (spin) elektronu. (A je to tu! Jen kdyby netrval na zhmotnění do podoby elektronu – ach jo, kdo jim to řekne, že jsme všichni jenom spin.)

Spin částice má podle měření výhradně stavy „nahoru“ nebo „dolů“. Můžete si samozřejmě zvolit jakoukoliv osu, ale jakmile tak provedete, výsledkem mohou být pouze tyto hodnoty. Je to jako permanentně roztočená káča, o které můžete zjistit pouze směr rotace. Ať už se na ni díváte přímo či do naprosto čistého ideálního zrcadla, nedozvíte se nic kromě toho, že se může točit dvěma směry. Tyto stavy se dají označit ano/ne či moderně 1/0.

Změříme-li spin elektronu řekněme podél vertikální osy (pojmenujme ji „z“), zjistíme například, že ukazuje nahoru (elektron obíhá různě zmateně po povrchu koule – sféře – takže ať se podíváme odkudkoliv, promítne se jeho pohyb na kružnici po které obíhá dvěma směry. Jestli si to dobře pamatuju, přiložíme-li ruku jako když stopujeme tak, aby zahnuté prsty ukazovaly směr oběhu, palec pak ukazuje směr spinu – vektor oběhu). Protože byl potřeba jen jeden bit informace k tomuto konstatování, na ostatní dvě horizontální osy „x“ a „y“ nám nezbývá žádný bit, abychom předpověděli spin. Ten může být tedy zcela náhodný. Když pak přeměříme spin některé zbývající osy, výsledek je fifty-fifty pravděpodobnost obou směrů – čirá náhoda nezávisle u obou zbývajících os! Této fundamentální nahodilosti se říká Heisenbergův princip nejistoty.

Zeilinger svůj systém dále rozšiřuje tvrzením, že N systémů obsahuje N bitů informace. Toho je potřeba k pochopení spřaženosti dvou elektronů – jejich spiny nejdou popsat jeden bez druhého. Dva bity informace pro tento pár znamenají například „spin osy z je paralelní“ a „spin osy y anti-paralelní“. To ale pořád nic neříká o směru spinu jednoho elektronu. Změříme-li pak tedy v tomto příkladě spin prvního elektronu podél osy z, okamžitě je spin druhého elektronu osy z paralelní (stejný), a to nezávisle na prostoru a čase!!! Tento pokus se uskutečnil na vzdálenost 360ti metrů a pracuje se na několika kilometrech.

S využitím spřaženosti dvou elektronů Zeilingerův tým sestrojil systém s dokonalou enkrypcí (až na lidský faktor, že ano). Z jednoho koherentního zdroje se vysílají elektrony v páru, každý ale jiným směrem. Náhodně se vygeneruje libovolný klíč a ten se přičte ke každému bitu zprávy. Jakmile Bob analyzuje proud elektronů a zjistí spin některé osy, uloží si tuto informaci. V ten samý okamžik Bobovy analýzy, Alice na svém detektoru uvidí spin svého spřaženého proudu. Skrz standardní počítačovou síť se poté pošlou oběma informace o přesném okamžiku (nanosekundy) analýzy každého bitu zprávy (a každé osy). Po určení osy je nutné výsledek případně invertovat, aby se zjistilo, zda-li jednička byla použita pro paralelní či antiparalelní spřaženost a respektive. Nakonec si oba vyberou z malé předpřipravené sub-sady náhodných klíčů o velké délce, aby zjistili který z nich byl použit a eliminovali chybky v přenosu (tak 5 %) a zjistili celou zprávu (jsme na poli pravděpodobnosti). Výhodou je, že jakmile by někdo chtěl analyzovat jeden z paprsků, systém začne produkovat naprosto náhodné bity, zastíněním by se zrušila spřaženost. V jistém smyslu je tak klíč ke zprávě bez zpoždění teleportován.

Takový systém, všeobecnější, než by se zdálo, popisuje všechny doposud známé kvantum-mechanické experimenty. Zeilinger se otázce „co je to elementární systém?“ vyhýbá a místo toho se ptá „co může být o elementárním systému řečeno?“. A odpovídá „elementární systém nese jen jeden bit informace“. (Bravo!)

Zní to neškodně, ale důsledky jsou dech-beroucí. Za prve se zdá, že celý svět je kvantován (kvantizace: žádné dva jevy nemohou nastat současně). To by ovšem byl vesmír jeden jediný světelně rychlý DSP čip vašeho CD přehrávače s constant bit-rate, chroustající každičkou událost bit po bitu. To je stejná myšlenková konstrukce. K tomuto mylnému závěru lze dojít, chceme-li si nevědomky ponechal brýle mámení „exaktní vědy“. Podobným demagogiím nesmíme podlehnout! Zeilinger správně vyvozuje, že svět se zdá kvantizován, protože informace o něm je kvantizována v čase. Ani pokud bude existovat lidským mozkem vynalezený a hlavně vnímatelný přístroj, který by v nadsvětelném okamžiku vše změřil současně, zároveň v momentu „předtím“ by ještě výsledek v nadsvětelném okamžiku vyplivnul a člověk by si ho v prvním z těchto tří okamžiků uvědomil „předem“, byl by v ten okamžik buď spálen zkratem vlastního biohardwaru-ega nebo osvícen bleskem, záleží jaký spin by si „vybral“.

Není rychlost, jen rytmus, puls, míček skáče v míčku. A až ten stroj bude vynalezen, byl by to přístroj na osvícení nebo umrtvení, individuální přepínač. Je klidně možné, že si To na sebe vymyslíme až tak „virtuálně“, že by mohl člověk vnímat nadsvětelné okamžiky a cestovat v čase. Zatím To stále čas žere něčím silně nepříjemným, na hony daleko od Nirvány, takže za „pravděpodobnou kvalitu“ tohoto vědeckého přístroje se neručí. Spíše jen Babylon zmatení roste. Mobilizace. Nikdo si není jistej. Pokryto. Paegas Go’es to Oscar! Možná to bude jen dokonalý urychlovač vytvářející neškodnou iluzi se schránkou pro tělo. Na druhou stranu já jsem úplně blbej a nejde mi věřit.

Možná, že za použití neurochirurgie tak za 50 let bude opravdu na Zemi vymyšlen simulátor, jakási zajímavá iluze odlesku, kapsy světla, rozptýlená mobilní propast do tmy, přístrojem lokalizovatelný mobilní kousek antihmoty pro osobní připojení na síť; možná nás osvobozující, možná existující prostě v konkrétní budově někde v zábavním centru formou full-motion E-TVprogramTM poskytovatele obsahu šířící signál po sdílené celulární síti sítí i s ostatními umělými „žijícími“ AI-programy

Snad jako dobrá věc, prostředek k přežití času v hibernaci, než přejde „klimaticky“ nevhodná doba pro člověka na Zemi. Snad jako zatraceně zlá věc, beroucí nakonec vše. Nicméně na konečnou technologii tohoto virtuálního matrixu si budeme muset počkat. Může jít o biblického Strážce tmy, třeba na bázi anti-hmotového urychlovače, nanokrystalických emulzních systémů umělé inteligence, naklonované vlastní kryoschránky či skafandru s vnějším servisem a s neuronem napíchnutým počítačem s piko-technologií, která by v této supra- mikro- nano- piko- ultra- high biologické úrovni vysílala highest- program v dnešním smyslu slova- hmotné tělo (či snad opravdu umožňovala pobyt v dalších neprozkoumaných sektorech/ realitách našeho vesmíru), nebo třeba v podobě aplikace uměle sekvencovaných virů se speciální detekční funkcí molekul zúčastňujících se chemických procesů v buňce infikujících konkrétní neurony v individuálním mozku, umělý vlnově řízený na dálku s totálně projektujícími se hotovými útvary myšlenek „v kterémkoliv čase/ dimenzi“ do příslušných oblastí mozku.

Ne, ne, ne. To se jen bortí náš západní pohled na svět v důsledku šířících se negativních rušivých rezonancí a počitků v ulicích civilizovaného Babylonu. Dnes je tedy stále jasné, že vše se děje synchronně v jediném Super-Teď a čas je náš biologický prohlédnutelný sebeklam či, pokud jsme technooptimisté, dočasné omezení, jež se nutně stane tím omezením, pastičkou, bude-li vynalezena, tvrdím. Věřím, že ať už existuje nebo si usmyslíme vyrobit jakékoliv zařízení, zaznamenávající svůj výsledek a předávající našim biologickým smyslům ve zdání „před“, ego- sami- sebe usvědčující v omylu a časově poté uvědomen jako úsudek, bude maximálně fungovat zase jen v Teď a bude stále platit, že osvícení zůstanou Osvícení, a zbloudilci budou dále bloudit, naše Cesty budou nepřerušeny.

A realita odpovídá: „Na-Štěstí“ lze smysly vyřadit ze hry a dojít při dobré přípravě k Pravému Osvícení už v tomto životě za podmínky bezbřehého „milování- láska- milování“ a správným užitím silné dávky přirozených „zařízení“ typu psylocibinu, meskalinu, kyseliny lysergové, meditací (neustálou uvědoměle moudrou pozorností během každičké činnosti), Vírou (neutuchající), rozhovorem srdce se srdcem, orgasmem, předáním dharmy a roucha (pikantní způsob, přijde-li za vámi náhodou mnich a sdělí vám, že jste osvíceni), někomu stačí kvalitně zahulit a někdo se narodil na Střeše světa a zvládnul to v osmi. Klíče tedy máte milí psychonauti už teď. Přirozeně fungují a nezapomeňte na nejdůležitější věc, a tj. správný setting, času je stále míň, v dálce to běsní, nikdo tam nesmí, zdá se už jdou- jdou- železným- prutem- pást- naši- krev- ze- Slunce- minulou- a překvapiví budou.

Je to v úplným klidu
Nic je tady
Teď je nic
Víc nic víc
Míň jsi já

Tady nic víc, já?
Je, je nic, jsi?
Nic, teď víc, míň?
Denní noc a noční den.

Mistr Huineng
Mé tělo je stromem bódhi
Srdce je čistého zrcadla rám
Pilně jej čistím otírám
Aby naň nesedal špinavý prach

Tak jako bódhi nemá strom
Zrcadlo jasné nemá rám
Povahou Buddha stále čist
Kde je tu místo, na něm prach?

Srdce je stromem bódhi
Tělo je zrcadla rám
Je-li zrcadlo čisté
Odkud prach vymetat mám?

David Baránek

Bushkaismus

aneb s konzumní společností vzhůru do náruče nicoty

 

„Nejkrásnější věc, kterou můžeme zažít, je to tajemné. To je zdroj veškerého umění a veškeré vědy. Ten, kdo tento pocit nezná, ten, kdo se již neumí zastavit a divit se, stát a s úctou obdivovat neznámé, ten je jako mrtvý. Jeho oči jsou zavřené.“ „Vědec nestuduje přírodu proto, že by to bylo užitečné. Studuje ji proto, že mu to přináší potěšení. A potěšení mu to přináší proto, že příroda je nádherná. Kdyby nebyla příroda nádherná, nestálo by za to vědět. A kdyby nestálo za to vědět, nestálo by za to žít.“
Albert Einstein Jules Henri Poincaré

Co je to vůbec zač, ten Bůh?

Co je Bůh a jeho či její vztah k nám, proč jsme tady a jaká je naše úloha v tomto světě – všechny tyto otázky jsou zřejmě stejně staré jako lidstvo samo. Kladla jsem si je již od dětství a celý život se pokoušela najít odpovědi. Hledala jsem je v různých filozofických, vědeckých a náboženských systémech, avšak žádný z nich mi nedokázal nabídnout uspokojující vysvětlení.

Okamžik, kdy se mi odpovědi začaly rýsovat, překvapivě nadešel v důsledku intenzivního studia moderní fyziky. Do té doby jsem byla zarytým ateistou odchovaným materialistickým pseudo-vědeckým komunismem bývalého totalitního režimu. Náhle jsem si uvědomila, že principy fyziky elementárních částic vůbec nevylučují existenci Boha, ba naopak – mohou vést přímo k opačnému pohledu.

V této úvaze bych se s vámi chtěla podělit o své závěry ve výše zmíněných otázkách. Nepředstírám, že jsem odhalila nějakou jedinečnou, absolutní pravdu – následující slova jsou pouze výsledkem mého celoživotního hledání a reflexí.

Bůh, kterého já nazývám Bytostí, podle mne nebude bytostí ve smyslu entity neboli jakési jsoucnosti, jež by běžně zasahovala do běhu lidských záležitostí, a obávám se, že ani není bytostí motivovanou zájmem o jednotlivé lidské osudy.

Domnívám se, že Bůh stvořil vesmír a nás v něm za určitým účelem, z určitého důvodu, a proto se také tento vesmír zdá z fyzikálního hlediska jakoby nám šitý na míru. Myslím si totiž, že nás potřebuje ke své existenci nebo reprodukci, a my přitom hrajeme úlohu jakéhosi prostředníka či nástroje.

Pokud Bůh kdy zasahuje do lidských záležitostí, pak by tomu snad mohlo být jen ve smyslu zachování správného směru ve vývoji lidstva, potřebného k dosažení jeho/ jejích cílů. Avšak i o této hypotéze bych si dovolila pochybovat, protože mám za to, že Bůh spíš ponechává věcem volný průběh, jelikož pokud se mu nějaký pokus nepodaří, klidně provede další – vždyť dlí mimo čas a prostor, takže nemá kam pospíchat. Bůh netrpělivostí zcela určitě netrpí.

Co tedy vesmír vyrábí?

Pokud se vesmír periodicky roztahuje a smršťuje, což by se dnes díky novým poznatkům o záhadě chybějící hmoty mohlo považovat za pravděpodobné, pak bychom měli hledat důvod, proč tomu tak je.

Za jakým účelem a s jakým záměrem k tomu dochází? Vznikne vesmír, vznikne život, a pak je vše bez skrupulí zničeno. Začne to nekonečně malou částicí hmoty, jakýmsi nekonečně hmotným a zároveň nepatrným zárodkem, který náhle ve Velkém třesku expanduje ve vesmír. Opačným procesem se pak po nějakých 17ti či více miliardách let zase smrští do původní formy a velikosti.

Takže nula od nuly pojde a v oblasti materiálního světa nedochází k žádnému přírůstku ani úbytku. Je tedy třeba hledat ve světě duchovním.

Když člověk umírá, oddělí se duše od jeho těla (alespoň někteří lidé, včetně mě tomu věří). Obecně se má za to, že duše nemá materiální podstatu, proto bude asi nemožné vůbec někdy dokázat její existenci nám známými vědeckými metodami.

Naše psýché je mostem, který umožňuje spojení mezi duší a materiálním světem a v určitých stavech vědomí je nám i mostem přímo k Bohu. Duše by tedy měla být schopna existence, aniž by se na ni vztahovala fyzikální omezení našeho vesmíru.

To by však znamenalo, že potom se může jednat právě o ten důležitý produkt, kvůli němuž dochází k periodickému vzniku a zániku vesmíru. K čemu je ale duše tak důležitá, tak potřebná a pro koho, pro co?

Jsme snad nějaká líheň nebo čerpací stanice?

Podle orientální víry v reinkarnaci bychom se měli z nižších forem života převtělovat ve formy vyšší až k člověku. V této podobě pak můžeme dosáhnout stavu osvícení – nirvány, v němž dojde ke splynutí naší duše s Bohem (ačkoliv se někdy může stát, že dojde k degeneraci, k návratu k nižší formě, pokud rozvoj naší duše příliš zanedbáme a zatížíme tak naši karmu).

Chápu to tak, že všechny duše jsou projekcí Boha v našem vesmíru. My všichni jsme součástí Jednoho – sice jako individuální lidské bytosti, ale patřící k sobě – podobně jako k sobě patří listy jednoho stromu. Život nám dává příležitost k duchovnímu růstu – k tomu, abychom se stali lepším, duchovně vyspělým člověkem.

Domnívám se, že až většina duší projde tímto procesem zrání či kultivace, důvod k existenci našeho vesmíru pomine.

Jako jedno z možných vysvětlení potřeby takového procesu vidím, že souhrn osvícených duší ze Země pak splyne v úplně novou Bytost a vytvoří nového Boha (možná spolu s ostatními dušemi, které podobným vývojem prošly v jiných koncích vesmíru).

Možná, že se tak reprodukuje tato prvotní Bytost existující mimo náš čas a prostor, jejímž výplodem je náš vesmír. Vytvoří vesmír, v němž se rozvine život až k formě inteligentní bytosti, která má schopnost v sobě rozvíjet duši.

Ve chvíli, kdy souhrn osvícených (zkultivovaných) duší v daném vesmíru dosáhne kritického počtu potřebného k vytvoření nové Bytosti, zrodí se nový Bůh, dotyčný vesmír zanikne a neosvícené, nespotřebované duše se opět stanou součástí staré Bytosti.

Jiná možnost by mohla být, že tato Bytost je pouze jedna jediná a tímto způsobem získává energii pro svoji existenci.

Pro nás však není opravdu podstatné, k čemu je tato energie určená. Pro lidstvo je důležité, že ji náš Stvořitel vůbec potřebuje, a to nejen proto, že bychom tím mohl vysvětlit důvod cyklického charakteru našeho vesmíru.

A co my s tím máme co dělat?

Můžeme jen hádat, kolik vesmírů by tato Bytost musela stvořit, aby se jí povedlo uspokojit své potřeby. Logicky však z toho plyne další pro nás důležitá otázka – je právě náš vesmír předurčený k tomu, aby dal život novému Bohu či mu dal sílu k další existenci? Nebo bude jen jedním z řady předčasně ukončených, neúspěšných pokusů?

Té Bytosti/ Bohu je to myslím celkem jedno, je trpělivá a věčná ve svém nekonečném a nedefinovaném čase. Je jen na nás, jestli budeme pečovat o náš duchovní vývoj a naplníme smysl naší existence, nebo budeme dál zhovadile pokračovat v hromadění materiálních statků, ničení přírody a duchovního dědictví lidstva až do chvíle, kdy díky nám samým dojde ke konečné zkáze.

Možná, že je dobře, že se lidstvo nevědomky vydalo na tu nesprávnou, materialistickou cestu. Je totiž naděje, že až jednou dostatečně vyspěje, tak pochopí, že musí směřovat jinam. A pak se vědomě, byť za cenu velkých obětí, lidstvo vydá na cestu správnou. Doufejme, že tentokrát se zvýšenou ostražitostí při jejím zachovávání. Ovšem za předpokladu, že se dříve samo zcela nezničí.

Bushka Bryndová – úvahy o životě, duši, stvoření a smyslu naší existence, březen 2009

 

Jen tak mne napadlo

Stádo hvězd se rozuteklo
po sametově modré kupoli.
Pod bdělým okem měsíce pastýře
se složily do zářivých znamení.

Noc je ještě mladá, dychtivá
a poslední ozvěna sluneční záře
v temnotách teprve
loudavě zhasíná.

Ulicemi Prahy chodím
a dech se ve mně tají touhou
při pohledu na skvící se krásu
vůkol i nad mou hlavou.

Lidé, co spěchají za štěstím,
tu nebeskou krásu nevidí.
Chodí s hlavou sklopenou,
jejich oči k obloze nehledí.

Přemítám o jejich slepotě
a k nebesům se obracím:

„Řekněte mi, hvězdičky,
co je tím pravým bohatstvím?“

Hvězdy se pýřivě zatřpytí,
ale s cinkáním jásavě odpoví:

„Nejsou to auta ani vily, či vysoký plat.“

“Není to světská moc, ale o pokoru musíte stát.“

“Pokoru před tím, co vás přesahuje,
co je více než dokážou největší z vás.“

“Jen takové bohatství je pro člověka,
jen tak mu bude štěstí přát!“

Bohatí jsme, když umíme
vnímat prostou krásu světa.
Jen tak v něm budeme šťastni,
to je to bohatství, které nás čeká.

Vždyť nelze s pravým štěstím
nijak výhodně kšeftovat,
až v konečném součtu rovnice
života je možno něco málo vydělat.

Odměnou je pro člověka,
jehož dojme prostá krása.
Štěstí se však vyhne lidem,
pro něž honba za mamonem
je jediná žádoucí spása.

Jen uvaž, co je pravá krása,
uvaž, co je pravá sláva.

Nekoupíš je na úvěr,
nejsou nikde na prodej!

BUSHKA©2009

BUSHKA-ČLOVĚK

7264

Naposledy upraveno – 2005-02-20 – Last updated

 

Bushka Bryndová – profesionální životopis

Osvědčení o práci Bushky Bryndové na Evropské komisi

BUSHKA je 51 let stará bytost ženského pohlaví. Pracuje jako nezávislá překladatelka a publicistka, viz stránka Překlady na hlavním webu. Žila v několika zemích (Česká republika, Kuba, Francie, Belgie) a plynně hovoří česky, anglicky, francouzsky a španělsky. Jelikož byla proti komunistickému režimu, odjela v roce 1982 ze své země a 14 let žila v západní Evropě. Od roku 1995 je zase zpět v Praze. Během exilu prožila mnoho obtížných situací a získala velmi zajímavé a rozmanité zkušenosti. V letech 1990-93 pracovala jako expert pro Komisi evropské unie, v programu technické pomoci bývalému Sovětskému svazu – TACIS. V rámci své práce se setkala s dnešním prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem a stala se svědkem násilného pokusu o státní převrat na Zakavkazí. Rovněž však stála u zrodu důležitého dopravního a telekomunikačního projektu TRASECA, který měl ukončit izolaci bývalých sovětských středoasijských republik. Po sametové revoluci v roce 1989 byla po dobu několika měsíců mluvčím OF v Bruselu, odkud ve spolupráci s francouzským rádiem „France-Inter“ zorganizovala sbírku francouzsky psaných knih, která vynesla více než 20 tun kvalitní literatury pro naše veřejné knihovny. Neměla však dostatečně silný žaludek na to, aby zůstala v politice. Od svého návratu do ČR se věnuje především překládání a v posledních letech i publicistice. V roce 2001 uspořádala turné indiánské skupiny BLACKFIRE vystupující také jako The Jones Benally’s Family (tradiční tance) po České republice a Slovensku, které mělo velký úspěch – více o turné si můžete přečíst na stránkách části sub-webu Leonard Peltier* věnované těmto squělým indiánským umělcům.

Bushka by se na tomto sub-webu s vámi ráda podělila o věci, které má ráda. Vedle hudby má široký okruh zájmů od filozofie přes dějiny po moderní fyziku – viz stránky tohoto sub-webu „Na počátku byl bit“ a nově zcela přepracovaný a doplněný „Bushkaismus„. Neméně důležitými jsou pro ni lidská práva a ekologie. Od té doby, co jako malá žila na Kubě a ke svému velkému zděšení zjistila, že všichni původní obyvatelé tohoto ostrova byli již dávno vyvražděni bělochy, se zajímá o kulturu a dějiny amerických Indiánů. Již po mnoho let s velkým zájmem sleduje případ požadavku národa Lakotů na navrácení jejich posvátných Black Hills a případ Leonarda Peltiera, Indiána obžalovaného z účasti na vraždě dvou agentů FBI, který si odpykává doživotní trest vězení ve věznici v americkém Leavenworthu. Bushka Vám nabízí odkaz v anglickém jazyce The Black Hills a sub-web tohoto situ v češtině –  „LEONARD PELTIER*„. Domnívá se, že podstatné není to, zdali je Leonard Peltier vinen či nikoliv, ale to, že byl odsouzen na základě důkazů zfalšovaných FBI. V tomto případě byly použity metody, které jí silně připomínají metody, jež v minulosti používala jiná organizace na tři písmena v její zemi – STB. Bushka si myslela, že by bylo dobré podepsat petici žádající prezidenta Bushe o udělení milosti Leonardu Peltierovi (český překlad petice) a žádá každého, kdo se zajímá o lidská práva, aby se s případem seznámil a udělal totéž. O případu Leonarda Peltiera napsala řadu článků do dnes již neexistujícího e-zinu koukat.cz, které si můžete přečíst na sub-webu „KOUKAT – Články*“ a vytvořila o jeho kauze zvláštní subweb „Leonard Peltier*„.

Na jaře roku 2001 jsem začala spolupracovat s poslancem Františkem Pejřilem (ODS) na otázce dekriminalizace marihuany u nás. Koncem roku byl českému parlamentu předložen návrh novelizace stávajícího represivního protidrogového zákona. Jeho součástí mělo původně být rozdělení drog na měkké a tvrdé a dekriminalizace pěstování a držení marihuany (neboli cannabis = samičí květenství a listy konopí indického či setého s obsahem aktivní složky THC větším než 0,3%) pro vlastní potřebu a léčebné účely. Doufali jsme, že k tomu, aby prošel bude vytvořen  takový tlak veřejného mínění, který by poslance upozornil na sílící toleranci vůči této měkké droze v naší společnosti a přiměl je ke skutečnému zamyšlení nad užitečností její represe. Bohužel, veřejnost byla většinou k projednávanému zákonu lhostejná, dokonce i mladí lidé, kteří se současnou legislativou nejsou spokojeni – a sněmovna zákon v prvním čtení zamítla.

Více informací o tomto tématu najdete na „Ganjawebu„.

CO NAJDETE NA TOMTO SUB-WEBU?

Domovská stránka tohoto sub-webu (kde se právě nacházíte) popisuje mé životní osudy. Nově přepracovaný a doplněný „BUSHKAISMUS“ je má úvaha o smyslu lidské existence a božském rozplozování, „NA POČÁTKU BYL BIT“ je článek Davida Baránka o práci profesora Vídeňské university Antona Zeillingera, jednoho z největších současných kvantových fyziků. Z jeho objevů plyne i to, že je možné vytvořit dokonalý systém enkrypce přenášených zpráv či že v budoucnosti bychom možná mohli cestovat v čase. „HUBNOUT A NETRPĚT“ je velmi účinná, osobně vyzkoušená dieta, kterou mohu doporučit všem, kdo potřebují zhubnout. Dále zde najdete tři knoflíky s mými články uveřejněnými v Britských listech o nesrovnalostech v oficiální verzi pozadí teroristických útoků proti USA v září roku 2001 – „Pochybnosti sílí“ (již více než 47 000 čtenářů), „US špión varoval před útoky“ a „Čí je to válka? ptá se členka US Kongresu„. Další články publikované v Britských listech na politická témata a o hrozbě klimatické změny najdete přímo na serveru v seznamu článků autora.

Detailní popis všech sub-webů tohoto websitu najdete na pokračování domovské stránky hlavního webu „HOME 2„.