Bushka

Stát je jako sprostý dealer drog

bushka_tabor

Je to zdánlivý paradox. Bushka Bryndová několik let propaguje léčebné účinky konopí. Teď, když parlament jedná o jeho prodeji v lékárnách, bojuje proti tomu. Podle návrhu politiků předepíší recept lékaři a pěstování rostliny v malém množství pro osobní potřebu bude zakázané.

Proč nesouhlasíte s prodejem konopí v lékárnách?
Začne stíhání tisíců lidí, mezi nimi důchodců a nemocných, kteří si konopí pěstují, aby se s ním léčili. Budou si ho muset koupit v lékárnách. Tímto příkazem se stát zachová jako nejsprostší drogový dealer.

Co stát k tomu záměru vede?
Existuje určitá skupina politiků, podnikatelů a lékařů, a ti se chtějí na obchodu s konopím doživotně zabezpečit. Plánují si otevřít kliniky, kde budou léčit bohaté. Proto potřebují prosadit změnu legislativy, která by povolila léčbu konopím. První dva roky nechají konopí dovážet, potom ho možná zavedou české pěstírny. Většina nemocných a seniorů má nízký příjem. Jestliže gram konopí v lékárně bude stát stovky korun a na léčbu je potřeba denně jeden až pět gramů, málokdo si takovou sumu několika desítek tisíc korun může dovolit.

Jaké zboží lékárny nabídnou?
To je další moje výhrada. K dostání budou jen tři druhy konopí a pouze sušená drť z palic rostliny. Přitom na masti, tinktury a další přípravky jsou potřeba i listy. K tomu není zaručené, že prodávané druhy lidem pomůžou. Spousta z nich si pěstuje konopí, které mají ověřené, a to z lékáren nebude mít stejný účinek.

Kdo bude konopí dovážet?
FMěla by to být firma Bedrocan, která je jediným akreditovaným pěstitelem v Holandsku, kde zájem lidí o konopí v lékárnách poklesl. Stěžují si na omezený sortiment a nekvalitní předražené zboží. Radši nakupují v coffee shopech s větším výběrem.

S jakým způsobem pěstování počítáme v Čechách?
Ve sklenících po vzoru Izraele, což se nesmírně prodraží. Vypěstované konopí bude mikrobiologicky čisté, ale takové bych použila jen při léčbě pod lékařským dohledem a pro vážné případy. Pacienti, kteří si léčí lupénku a celou řadu jiných nemocí, nepotřebují tolik vypiplanou kvalitu, stačí jim kvalita, kterou lze dosáhnout při pěstování na zahrádce. Z českých podmínek vyjde gram konopí za sto šedesát korun, ale v ceně nejsou připočtené další peníze na vytvoření drahého systému kontroly prodeje, který má zaručit elektronický recept, na zřízení státní agentury pro konopí a další náklady vzniknou kvůli byrokracii.

Jak je na tom Izrael?
Lidé si tam nepěstují konopí podomácku. Za jointa je dvacet let vězení, za vodní dýmku pět let a za podání jointa mladistvým pětadvacet let.

Není už hodně let v Izraeli schválená léčba konopím?
Speciální lékárny vydávali konopí na povolení, které nemocným potvrzoval lékař. V dnešní době je tam takových lékařů víc a s konopím se léčí přes sedm tisíc nemocných. Do pěti let jich má být čtyřicet tisíc. Pacienti dnes už nemají léčbu konopím zdarma jako dřív, ale platí paušál, který je však stojí méně než desetinu životního minima a dostávají za něj řadu výrobků.

Čím to, že si můžou dovolit takový systém?
Mají lepší klimatické podmínky, ale hlavně konopí pěstují neziskové organizace, které zaměstnávají dobrovolníky. Mezi nimi jsou většinou senioři. Nepočítají tam s obrovskými zisky pro firmy.

Jedni konopí vychvalují, druzí zatracují. Co mu zkazilo pověst?
Padesát let americké propagandy z něho udělalo marihuanu a zlou čarodějku. Zjistilo se, že to byly podvody.

Jaké?
Američtí vědci chtěli dokázat, že kouř z konopí škodí zdraví. Vháněli ho opičkám pod plynové masky. Po půl hodině umřely. Pokus sloužil dlouhá léta jako vědecký důkaz, až jeden novinář zjistil, jak vědci postupovali. Opičky se totiž udusily.

Máte ještě nějaký příklad?
Ve třicátých letech minulého století dotáhli v Americe do stadia prototypu stroj, který uměl zpracovat konopný stonek na vlákno. Farmáři hojně konopí pěstovali. Říkali mu hemp – konopí. Jenže v té době koncern Du Pont vyvinul umělá vlákna, a potřeboval se zbavit vlákna konopného jako konkurence. Bankéř Andrew Mallon, který podporoval závody Du Pont, měl neteř, a ta si vzala prvního šéfa Federálního úřadu pro narkotika v Americe Harryho Anslingera. Ten zahájil kampaň proti konopí. Spojil se s průmyslovým magnátem Hearstem, který ovládal většinu deníků, vydavatelství a patřil mu i Hollywood. Nechal natáčet filmy pomlouvající konopí. Ve scénářích marihuana vyvolávala vražedné šílenství.

Zakázali v Americe konopí?
V roce 1937, když bylo před svátky v kongresu málo zákonodárců. Kampaň také tvrdila, že černoši po vykouření marihuany zabíjejí bílé muže a znásilňují bílé ženy nebo se koukají bílým trestuhodně do očí. Intermezzo nastalo za druhé světové války. Američani kvůli japonské blokádě nemohli dovážet umělá vlákna z Asie a vláda zařídila opačnou kampaň zaměřenou hlavně na mladé lidi. Vybízela farmáře, aby pěstovali konopí, protože ho Amerika potřebovala na uniformy. Synové takových farmářů nemuseli dokonce na vojnu. Vznikl propagandistický film S konopím k vítězství. Jack Herer ho našel v archivech a vláda z něj měla v osmdesátých letech ostudu.

Přesto se musí s konopím opatrně, ne?
Je to skvělý služebník a špatný pán. Nesmí se zneužívat.

Proč dokáže pomáhat?
Máme v sobě endokanabinoidní systém, který reguluje rovnováhu v důležitých systémech těla. Když selhává, lze látky, které vyrábí, nahradit látkami z konopí. K tomu je nutné pěstovat správné druhy rostlin, což ovlivňuje genetika a podnebí.

Co byste poradila našim politikům?

Stát by měl povolit nemocným lidem pěstování pěti rostlin konopí pro vlastní léčbu, aniž by z nich někdo dělal narkomany nebo jim rostliny zabavila policie.

Zdroj: 5+2 dny, Táborsko, Martin Donát

 

30. 7. 2012 v 17.59

http://www.legalizace.cz/2012/07/stat-je-jako-sprosty-dealer-drog/

Real time web analytics, Wordpress visitor counter, Wordpress visitor tracking

cbd