OSOBNOST LEGALIZACE – BUSHKA BRYNDOVÁ

Napsat krátký profil o legendami opředené Bushce těsně před uzávěrkou se zdá být nesplnitelný úkol. Skutečnost, že na vás Google po zadání jména do příkazového řádku vychrlí šokujících sedmadvacet tisíc relevantních odkazů je ještě (fůů) jakžtakž sympatická, ale s pracně poskládaným životopisem ze všech dostupných zdrojů to už pro sloupkaře tak slastně nevypadá. Je toho tolik, o čem by se dalo psát! Prostě a jednoduše, její bouřlivý životní příběh je vzorovou předlohou pro všechny možné romanopisce  a já jsem přesvědčený, že jednou takovou knihu někdo určitě napíše. Na to je ale ještě čas.

Návrat do rodného kraje

Hlas, který nešlo jen tak přeslechnout, se poprvé výrazně ozval záhy po roce 1995, kdy se vrátila z dlouholeté emigrace v zahraničí. Zorientovat se znovu v českém prostředí jí díky přátelům vůbec netrvalo dlouho a mohla se tak naplno zapojit do legalizačního úsilí. Dřívější zkušenosti z politiky, kdy působila jako pracovnice Evropské komise nebo mluvčí Občanského fóra v Bruselu, mohla využít například v roce 2001 během spolupráce s tehdejším poslancem ODS Františkem Pejřilem. Věnovali se spolu přípravě novely trestního zákona, která měla dekriminalizovat pěstování konopí pro osobní potřebu. Doba však podobným pionýrům v řadách parlamentní reprezentace nijak nepřála a novela tak byla zamítnuta hned v prvním čtení. Vlastní partaj Pejřila následně odmítla napsat na kandidátku a jeho politická kariéra vzala za své. Začátek nového milénia měl však pro Bushku i příjemnější konotace. Ve stejném roce totiž uspořádala velice úspěšné česko-slovenské turné indiánské skupiny Blackfire; pamětníci si jistě vzpomenou na jejich nezaměnitelná černá trička s obrácenou hořící vlajkou Spojených států i na pozdější nádhernou situaci, kdy se v davu na Million Marihuana March na pražské Letné potkalo těch pár jedinců, kteří je zrovna měli na sobě. S Bushkou v čele, samozřejmě.

Horror na dohled

Bushka v té době již dlouho platila za známou nezávislou publicistku a díky jazykové vybavenosti (mluví plynně pěti jazyky) také za oceňovanou překladatelku. Mezi její překládané autory patří například prvoligový horror maker, Stephen King. Nebyla by to ale samozřejmě ona, kdyby svůj talent k psaní nevěnovala také konopí. Společně s jejím dlouholetým zájmem o léčebné účinky a soustavným studiem výsledků vědeckého výzkumu dosažených v tomto oboru mohlo vzniknout nepřeberné množství článků, uveřejněných v domácích i světových médiích. Texty čtivě shrnující konopnou problematiku včetně otázek prohibice dodnes zprostředkovávají tolik žádané informace tisícům čtenářů. Dlouhé roky veřejného vystupování a boje za beztrestnost léčby konopím pro pacienty a finančně dostupné léky z konopí si však brzy měly vyžádat svou krutou daň. Bushka se totiž kromě svých ryze intelektuálních aktivit našla i ve výzkumu výrobních postupů léčivé konopné masti. Přípravkem na celou řadu chronických nemocí a zdravotních obtíží léčila své neduhy, ke své smůle tak úspěšně, že ke svému statku na vesnici v jižních Čechách přitáhla pozornost dokumentaristy Karla Kouly z České televize. Ten nebyl v konopném světě úplně neznámý; v minulosti se věnoval například kauze Czechtek a nikoho nenapadlo mu nedůvěřovat.

Rána pod pás

Jenže chyba lávky. Bushka podlehla přemlouvání svého okolí a na sérii natáčení Koulovi bezděčně kývla. Jindy docela schopný režisér si usmyslel být provokativní a Bushku vykresil jako bláznivou feťačku, která na kameru s hurónským smíchem vypráví o pašování hašiše na Dálném východě. Sama Bushka se hájí, že seriózní věci, které spolu rozebírali poprvé, v dokumentu vůbec nezazněly a celý pořad byl sestříhán na první pohled účelově. To ostatně Karel Koula sám v otevřeném dopise na webu bez mlžení potvrdil a záběr cedule s názvem obce, který později zásahové jednotce posloužil jako vodítko, to jen dokazuje. Psal se rok 2007 a do té doby relativně klidný život na statku ve Zlukově se změnil v úřední šikanu připomínající béčkovou kovbojku. Policejní komando nic netušící Bushku a její slavnou kočičku Ubique přepadlo a zajistilo téměř třicet rostlin, kilo konopného listí či léčebné masti. Co následovalo, není těžké odhadnout. Padlo obvinění z výroby a distribuce drog a spirála soudní mašinérie se roztočila na plné obrátky. Obhajoby se naštěstí ujala ostřílená advokátka Klára Veselá Samková a i díky ní se z případu stala ostře sledovaná a médii vyhledávaná kauza. Pomineme-li trápení a veřejné ponížení, kterým musela dospělá nemocná žena projít, případ znovu otevřel veřejnou diskusi a stal se svým způsobem na poli české justice precedentním. U soudních stání za přítomnosti televizních kamer pracně dokazovala léčebné účinky marihuany. A v rukou měla silné argumenty. Sama trpí například cukrovkou, artrózou nebo astmatem. Za pravdu jí dalo mnoho fundovaných odborníků, z nichž někteří, jako například profesor Lumír Hanuš z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, patří mezi celosvětové odborné kapacity. A právě to bylo důvodem k pozdějšímu osvobození. Přestože jí nejprve okresní soudci vyměřili dva měsíce vězení s podmíněným odkladem na jeden rok, krajský soud s verdiktem kvůli závažným chybám nesouhlasil a vrátil případ k novému projednání. Tentokrát, když odborníci na závislosti před soudem osobně prohlásili, že užívání marihuany může mít léčebné účinky, byla Bushka v plném rozsahu zproštěna viny.

Show must go on!

A čemu se zimní osobnost legalizace Bushka Bryndová věnuje dnes? Žije dál v malebné obci na jihu Čech a svou energii samozřejmě věnuje psaní. Rozepsanou má fantastickou trilogii o konopí, nadále překládá a přispívá do různých periodik, věnuje se alternativní medicíně a svými komentáři bedlivě upozorňuje na nová rizika a otázky, které vyvstávají s průlomy v české legislativě. Jedním z těch skutečně zajímavých a čerstvých příspěvků konopné scéně je výrobní postup konopného spreje, který již publikovala na internetu, a kterému se budeme věnovat v některém z dalších čísel magazínu Legalizace.