Bushka

Konopí – dávný a užitečný společník lidstva (2.díl)

Bushka Bryndová, 18. března 2005

 

Úspěšným lobováním u amerických zákonodárců se podařilo udělat z užívání marihuany symbol morálního úpadku a zlozvyk vedoucí k závislosti na tvrdých drogách. Díky neznalosti široké veřejnosti se nakonec průmyslníkům a jejich politickým spojencům podpořených médii a filmovým průmyslem Hollywoodu podařilo v roce 1937 prosadit prohibici konopí…

Od té doby je tedy konopí ve Spojených státech zakázané – ovšem s jednou jedinou výjimkou, jíž bylo období druhé světové války. Zdroje přírodních vláken dovážených z Asie tehdy odřízli Japonci a Amerika potřebovala vyrobit velké množství uniforem pro své vojáky. Vláda tedy v roce 1942 zahájila velkou kampaň na podporu pěstování konopí pod heslem „Konopím k vítězství“ (Hemp for Victory). V té době byl dokonce vyroben i stejnojmenný osvětový film o pěstování této plodiny určený americkým farmářům.
Po válce vláda konopí opět zakázala a snažila se na tuto nemilou epizodu zapomenout. Poté co se po mnoha dalších desetiletích díky hnutí hippies opětovně probudil zájem veřejnosti o konopí, americká vláda se dokonce pokoušela zapírat, že podobný film byl vůbec kdy natočen. Lež má však krátké nohy a ani tato daleko nedoběhla! V archivech se nalezla kopie řečeného filmu a vláda nakonec musela své tvrzení stáhnout a připustit, že se tak skutečně stalo.

Konopí má pro laika až neuvěřitelný potenciál průmyslového využití. Většina lidí má povědomí o technickém využití konopí jen jako textilního vlákna, případně koudele. Někteří si možná ještě vzpomenou na olej z konopných semen, který se používá jako rozpouštědlo a složka při výrobě barev a laků. Milovníci historie by mohli poukázat na skutečnost, že díky konopným plachtám a provazům se rozvinula lodní doprava, která umožnila objevení nových kontinentů.
Vždyť i Kolumbovy lodi byly ošaceny konopím, které se používalo kvůli jeho úžasné odolnosti vůči mořské vodě. A znalci historie textilu si určitě vzpomenou, že první džíny značky Levi Strauss byly vyrobené z konopí, protože je nosili zlatokopové, kteří při rýžování zlata trávili většinu dne skoro až po pás ve vodě a konopí bylo jediným materiálem, který se při podobném zacházení záhy nerozpadl.

forduv automobil, zdroj: HempPlastic.comHistorie zaznamenala ještě jeden dnes již téměř zapomenutý pokus o průmyslové využití konopí, který je spojen s významným jménem rozvoje automobilového průmyslu, a to se samotným Henry Fordem. Málokdo ví, že zapalovací cívky v jeho modelu Fordu T z roku 1915 byly vyrobené z rostlinného plastu s obsahem konopného vlákna. V pozdějších letech pak dokonce představil prototyp automobilu, který byl až na nosný rám vyrobený z rostlinných umělých hmot a poháněný rostlinným palivem s příměsí konopného oleje.

Forda velmi zajímala možnost vyrábět tyto plasty ze zemědělských plodin, aby se nalezlo využití pro zemědělské přebytky, které tehdy stejně jako v dnešní době představovaly vážný ekonomický problém. Po celá desetiletí financoval výzkum těchto hmot, ale nakonec se i on sklonil před prohibicí konopí a vývoj v tomto ekologicky slibném směru se zastavil. Zachovala se alespoň fotografie zachycující slavného výrobce automobilů, jak se marně pokouší sekyrou rozbít své super-odolné rostlinné auto.

Konopí je rostlina s celou řadu využití i v mnoha dnešních průmyslových odvětvích. Představuje konkurenci nejen pro celou řadu výrobků z ropy, zejména umělá vlákna a plasty, ale uplatní se i v kosmetice, potravinářském průmyslu, stavebních materiálech a v řadě dalších produktů z oblasti běžného spotřebního zboží. Dnešní oděvní textily z konopných vláken smíšených s bavlnou nebo hedvábím mají výrazně vyšší kvalitu než většina látek z jiných běžně používaných materiálů. Konopí se také výborně osvědčilo pro výrobu celé řady technických tkanin, které se vyznačují velkou pevností a odolností proti povětrnostním vlivům.

V dnešní době, kdy se prakticky celý svět shoduje na nezbytné nutnosti snížení emisí skleníkových plynů, vystupuje stále více do popředí role konopí jako obnovitelného zdroje energie. Dá se totiž využít jako biomasa s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím. Při hoření se z ní neuvolňují žádné nebezpečné látky jako síra nebo jiné zplodiny typické pro fosilní paliva. Při spalování biomasy se sice také uvolňuje CO2, ale bilance kysličníku uhličitého v atmosféře zůstává v podstatě vyrovnána. Na rozdíl od fosilních paliv, které konečně nejsou ničím jiným než rostlinnými a biologickými usazeninami z dávných dob, biomasa neotvírá žádnou „ekologickou konzervu“, protože vzniká v současné době. Při spalování biomasy je tedy CO2 z ovzduší odčerpáván vegetací rostlin, které ji vytvářejí.

Zásoby fosilních paliv jsou omezené a nebude trvat více než několik desetiletí nebo v lepším případě pár set let, než při současném rytmu spotřeby lidstvu úplně dojdou. Přitom se dají využívat pro daleko vhodnější a přínosnější účely, než jakým je jejich spalování za účelem získání energie. Výzkum v oblasti využití konopí jde mílovými kroky kupředu a již je zřejmé, že většina produktů vyráběných z fosilních paliv by se jím dala nahradit. Pokud by se lidstvo vydalo touto cestou a začalo jako základnu průmyslové výroby využívat konopí místo fosilních paliv, zachovalo by ložiska těchto vzácných zdrojů i pro další generace a napomohlo by řešení současné hrozby nepříznivého klimatického vývoje.

Real time web analytics, Wordpress visitor counter, Wordpress visitor tracking

cbd