Bushka

Konopí – dávný a užitečný společník lidstva (1.díl)

Bushka Bryndová, 16. března 2005

 

Lidé konopí užívají již od pradávna a pěstují či sbírají tyto rostliny, které volně rostou v přírodě po téměř celé zeměkouli. Většinou starých kultur bylo konopí považované za dar od Boha a uctívaly je jako posvátné. Úzkou vazbu mezi konopím a lidstvem nakonec dokazuje i přítomnost mechanismů regulujících působení konopí na lidský mozek, které se vyvinuly během vývoje člověka…

Konopí se možná zasloužilo i o vznik tak zásadně důležitého prvku civilizace lidstva, jakým je zemědělství. Je totiž velmi pravděpodobné, že konopí bylo úplně první pěstovanou plodinou v dávných lidských sídlištích. Naznačily to výzkumy zabývající se životem afrických Pygmejů, primitivního kmene žijícího v prvobytně pospolném zřízení, které je považované za společenství na nejnižším stupni civilizačního vývoje. Pygmejové kouří konopí, aby se posílili, než se vydají na lov, který je vedle sběru plodů a kořínků jejich jedinou obživou. Neznají totiž ani to nejprimitivnější zemědělství, neboť tak daleko se ve svém vývoji nedostali. Vlastně to není tak úplně pravda, protože jednu jedinou rostlinu přece jen u svých chýší s láskou pěstují. A tou je právě konopí!

Prvním historickým dokladem o používání konopí v lékařství je herbář, který byl napsán za vlády čínského císaře Šen-nunga před 5000 lety. Po tisíce let byla tato rostlina používaná v orientální medicíně pro své léčebné a relaxační účinky a její požívání často tvořilo součást náboženských obřadů. Medicinální použití konopí bylo rozšířené i v západní civilizaci a prakticky až do jeho zákazu ve 20. století se hojně využívalo jak v oficiálním lékařství, tak i v lidovém léčitelství.

V Evropě inkvizice zakázala konopí již ve 12. století a zařadila je do kategorie čarodějného býlí, kam spadaly i halucinogenní houby. Ačkoliv se konopí všude hojně pěstovalo jako hospodářská plodina, jeho kouření bylo nadále považováno za smrtelný zločin čarodějnictví, za nějž se obvykle trestalo upálením. Katolická církev nehleděla svolnějším okem ani na léčebné použití konopí a nejedna babka bylinkářka, která úspěšně léčila celý kraj svými čistě přírodními přípravky, skončila na hranici jako čarodějka. Na zákaz těžce doplatila i známá historická postava, Johanka z Arku, která byla inkvizicí obviněna z užívání čarodějných bylin, aby slyšela své „hlasy“. Netřeba snad ani dodávat, že na předním místě v tomto výčtu zakázaných bylinek figurovalo právě konopí. Démonizace a zákazy konopí v moderních dějinách však pocházejí až z minulého století a mají co dělat spíše s ekonomickými a politickými zájmy než s jeho účinky.

Zájem na vyřazení konopí z trhu měli především mocní američtí průmyslníci v čele s chemickým koncernem Du Pont a tiskovým magnátem Hearstem, který na počátku první světové války investoval do obrovských výměr lesů, protože předvídal vzestup nákladů novin, k němuž dojde během války. Své zájmy chránila ale i jiná průmyslová odvětví v čele s farmaceutickým průmyslem, jenž v době zákazu konopí patentoval barbituráty, které by jím bývalo možné z části nahradit.

 

Poválečná poptávka po papíru skutečně silně vzrostla, ale v té době byl již vynalezen dekortikátor, stroj na zpracování konopí, který mohl tento problém vyřešit a naprosto změnit směr technologického vývoje naší civilizace. Vynálezce, německý přistěhovalec Georg W. Schlichten, si jej dal v USA patentovat již v roce 1916. Dekortikátor měl znamenat naprostou revoluci v efektivitě zpracování konopí pro technické účely. Schlichten věděl velmi dobře ze svého rodného Německa, jak negativní dopad má kácení velkých ploch lesů na krajinu a její přirozené funkce. Děsil se nenasytnosti papírenského průmyslu, který používá cenné dřevo rostoucí po celá dlouhá desetiletí, zatímco věděl, že by bylo možné tuto surovinu nahradit jednoletou zemědělskou plodinou – konopím. Z dnešního pohledu by se o Schlichtenovi dalo říct, že byl na svou dobu velmi osvícený a jasnozřivý ekolog.

Jeho stroj sestával jen ze dvou řad těžkých různě drážkovaných válců a hřebenů, jimiž se konopné stonky lámaly a zbavovaly pazdeří. Z jedné strany se do dekortikátoru vkládaly suché konopné stonky, které nepotřebovaly žádné předchozí zpracování, a na druhém konci ze stroje vycházel pramen surového konopného vlákna připraveného ke zpracování v textilním průmyslu. Při zpracování konopí Schlichtenovým dekortikátorem se nemusela používat voda a celý proces zabral jen několik minut.

Vlákno z dekortikátoru bylo podle svědectví Schlichtenových současníků neuvěřitelně kvalitní a jeho parametry předčily všechna tehdejší konopná vlákna. Konopí se tehdy zpracovávalo ručně a vlákno se z něj získávalo metodami náročnými na čas, pracovní sílu i na spotřebu vody pro máčení stonků. Byla to právě náročnost zpracování, která v těchto časech, klíčových pro nasměrování technologického vývoje naší civilizace, bránila rozšířenějšímu používání konopí jako průmyslové suroviny. Schlichtenův vynález však tuto překážku plně odstranil a kdyby se tehdy americkým průmyslníkům nepodařilo prosadit zákaz pěstování konopí, tak bychom dnes možná nemuseli řešit problémy spojené s hrozbou klimatických změn.

Vynálezci se však nepodařilo sehnat potřebné financování průmyslové výroby dekortikátoru, jeho plně funkční a vyzkoušený prototyp shořel v požáru, a Schlichten nakonec zemřel naprosto zruinovaný. Jeho vynález upadl do zapomnění, ale v polovině třicátých let jej oživili jeho následovníci, a tak se dekortikátor opět ocitl na scéně. Pro průmyslové kruhy začal představovat skutečně vážné nebezpečí, protože jeho masové rozšíření by zvrátilo tehdy již vzrůstající orientaci na ropné produkty. Není to žádná náhoda, že zákaz pěstování a užívání konopí byl v USA uzákoněn právě v době, kdy mocný chemický koncern Du Pont vyvinul první umělá vlákna vyráběná z ropy a potřeboval je prosadit na trhu.

Úspěšným lobováním u amerických zákonodárců se výše zmíněným průmyslovým magnátům podařilo udělat z užívání marihuany symbol morálního úpadku a zlozvyk vedoucí k závislosti na tvrdých drogách. Americká veřejnost byla vystavena této lživé kampani, aniž by vůbec tušila, že ta proklínaná mexická marihuana není vlastně nic jiného než jejich dobře známé konopí, které se tehdy pěstovalo po celých Spojených státech. Díky této neznalosti široké veřejnosti se nakonec průmyslníkům a jejich politickým spojencům podpořených médii a filmovým průmyslem Hollywoodu podařilo v roce 1937 prosadit prohibici konopí, jíž také na dlouhá desetiletí skončily veškeré pokusy o obnovení výroby Schlichtenova geniálního vynálezu.

Real time web analytics, Wordpress visitor counter, Wordpress visitor tracking

cbd