Psala samizdat, vdala se za homosexuála. Teď propaguje konopí.

 

ta-konopisedmicka_titulka_mala

Léčitelka, nebo feťačka? Poslední tři roky se obhajovala před soudy z toho, že není zločinec. Libuše Bryndová z Táborska ale nahlédla i do vysoké politiky. Psala samizdat, dělala posluhovačku v domácnosti i expertku v Evropské komisi. Teď se léčí konopím.

Malopěstitelé konopí se mohou radovat. Před čtrnácti dny v Táboře soudce Martin Prokop zprostil obžaloby Libuši Bryndovou, známou jako „Konopnou paní,“ a upravil tak zákon, podle něhož mohl mít každý u sebe jen patnáct gramů konopí k inhalaci nebo pět živých rostlin konopí. Kauzu odstartoval dokument České televize před třemi lety. Bryndová v něm vystupovala jako pěstitelka a uživatelka konopí, která z něj vyrábí léčivé masti. Odvysílání přilákalo do domu Bryndové policii. Našla u ní šestadvacet rostlin, kilo konopného listí, konopné masti a předala ji soudu.

Pěstitelka se konopím sama léčí. Žije ve vesnici Zlukov, kam se přestěhovala kvůli podlomenému zdraví z Prahy. O něco později poslechla naléhání přátel, aby vystoupila v dokumentu Karla Kouly, který prý fandí konopí. „Už se mnou točil a tvrdil, že potřebuje pořad dokončit. Jenže seriózní věci, které se mnou rozebíral prvně, potom vůbec nepoužil a vykreslil mě jako feťačku. Dokonce pak v otevřeném dopise na webu přiznal, že to udělal schválně, aby stíhání vyprovokoval,“ stěžuje si Bryndová.

U soudních stání se snažila dokázat, že výtažky z konopí mají blahodárné účinky na zdraví. Vyrábí z něj masti, které potom rozdává lidem. „Sama pozoruji, jak mi pomáhá zlepšovat cukrovku, artrózu nebo astma. Působí u mě i jako prevence zeleného zákalu,“ vysvětluje.

Přitom se také opírala o výzkum Lumíra Hanuše, profesora Hebrejské univerzity. Ten izoloval látku, kterou mozek přirozeně vyrábí a nazval ji anandamid. Váže se na stejné receptory, stejně i působí jako psychoaktivní látka z konopí (THC). „Tyto receptory se nachází v mozku ve větším počtu, než jakékoli jiné a v oblastech, které mají mimo jiné souvislost s koordinací pohybu, emocemi, pamětí, snížením bolesti, centrem odměny a rozmnožováním a tvoří endokanabinoidní systém,“ tvrdí Hanuš.

Proč se tedy vědci vážně nechtějí zabývat pozitivními účinky konopí? Podle Bryndové za tím stojí farmaceutické firmy. „Kdyby se ukázalo, že látky z konopí mají příznivý vliv na organismus, přišly by farmaceutické firmy o zisky. Také vyvinuly lék, který měl působit na základě endokanabinoidního systému. Měl pomáhat se snižováním obezity a při odvykání kouření, ale receptory v mozku blokoval. Tím připravoval lidi o pocit štěstí, který způsobuje endokanabinoid anandamid, takže u lidí následovala vlna sebevražd. Lék potom zakázali,“ vysvětluje Bryndová.

Soudce napravil legislativní paradox

Osvobozující rozsudek soudu  před čtrnácti dny bere jako průlomový.

I když Bryndová byla částečně zklamaná z toho, že soud neuznal pro zdraví prospěšné účinky konopí na její astma, má radost, že ji Prokop nesoudil za to, že pěstovala celkem šestadvacet rostlin. „Soud nezajímalo, jaké množství obžalovaná pěstovala, ale k jakému účelu. K výrobě drogy měla použít necelé tři rostliny, a to není podle nového zákoníku trestné, vysvětluje soudce.

Prokop si zjistil, že pět rostlin, které zákon toleruje lidem pěstovat, aniž by to byl trestný čin, neodpovídá ani zdaleka patnácti gramům sušeného konopí ke kouření, které by mohli u sebe potom přechovávat. Naopak mu přišlo logické, že každý může vlastnit takové množství konopí, jaké získá z výnosu pěti rostlin, do kterého se obžalovaná vešla.

„Z jedné rostliny se dá získat v nejlepším případě až dvě kila výnosu. Ve špatném roce okolo tři sta gramů, či méně. Takže rostliny sice vypěstuji, ale potom je také můžu svobodně hodit na kompost,“ poznamenává Bryndová.

Způsob, jak vyřešil Martin Prokop žalobu na Libuši Bryndovou, tak znamená světlý okamžik českého soudnictví, kdy rozum překonává špatně nastavená pravidla.

Dětství i na Kubě

Kdo by viděl poprvé Libuši Bryndovou, která si nechává oficiálně říkat Bushka, mohl by říct, že působí tak trochu šarlatánským dojmem.  Ale pod touhle fasádou se skrývá vzdělaná žena, která se dokonce pohybovala ve vysoké politice.

Narodila se v Praze, jako dítě vyrůstala u babičky s dědou v Pičíně. „Babička byla bylinkářka a děda ševcoval. Byl to úžasný člověk. Písmák a obrozenecký nadšenec. Měl svou knihovnu, kterou mu komunisti zakázali. Pořád vyprávěl a já ho s nadšením poslouchala,“ vzpomíná Bushka.

V osmi letech odcestovala s rodiči na Kubu. Její otec tam zaváděl pod Che Guevarou automatizaci v kubánském průmyslu. Chodila do české školy a naučila se španělsky. Na celý život jí ovlivnil výlet na jih Kuby, kde s rodiči slavila Vánoce a Nový rok. „Navštívili jsme vesnici, kterou udělali podle modelu, jak jí stavěli indiáni, ale místo nich tam byly jenom sochy,“ vypráví Bushka. Nedokázala pochopit, že Španělé vyvraždili původní obyvatelstvo a dodnes jí tohle příkoří dojímá k slzám. Proto se zajímá o život indiánů dodnes a v Čechách dokonce zorganizovala demonstraci před americkou ambasádou, když chtěla podpořit propuštění severoamerického indiána Leonarda Peltiera z vězení. „Už ho drží třicet let a nikdo mu neprokázal vinu na vraždě dvou agentů FBI, ze které je obviněný, i když se přišlo na to, že FBI zfalšovala balistické zkoušky. Potřebovali zkrátka na někoho svalit vinu. Je to jinak úžasný člověk. Píše básničky a maluje,“ říká Bushka, která zná osobně Peltierovi indiánské přátele, kteří byli i u ní návštěvě.

Po návratu z Kuby ji otec dal na chemickou průmyslovku, prý proto, že její dva sourozenci už měli humanitní vzdělání. „Naučila jsem se číst a psát ve čtyřech letech. Na střední jsem maturovala z odborných předmětů za jedna, ale z chování mi dali trojku,“ směje se Bushka. Nechodila prý moc do školy. Učila se rychleji než ostatní, takže se ve škole jinak nudila.

Nucená emigrace

Po střední si přála studovat filosofii, ale protože se chtěla osamostatnit, začala pracovat, vdala se a narodil se jí syn. Manželství ale nevydrželo. „Věděla jsem, že potřebuji vyšší vzdělání kvůli vyššímu platu. Proto jsem si vybrala vysokou ekonomickou, která je jednoduchá. Šlo mi jen o titul,“ svěřuje se.

Za nedlouho jí ale čekala dobrodružná cesta. Režim ji donutil k emigraci. „ Připravovala jsem vydání samizdatu a někdo nás prásknul. Musela jsem proto odjet z Československa,“ vypráví.

Vybrala si Francii a zakotvila se synem v Toulouse. Pracovala jako servírka, uklízečka, posluhovačka nebo podomní prodavačka encyklopedií. „To jsem poznala, že ve francouzských domácnostech mají často jednu knihu a tou je telefonní seznam,“ směje se Bushka. Svou pozici ve francouzské společnosti se snažila vylepšit jen formálním sňatkem s kamarádem. Byl to homosexuál. Jeho otec měl plantáže v Africe a milenkou mu byla dokonce Josephina Baker.

S Toulouse, kde podle svých slov dělala všechno kromě prostituce, se rozloučila, když ji kamarád, malíř abstraktních obrazů nabídl cestu do belgického Lutychu. Nastoupila do továrny, kde dělala na hydraulickém lisu panty ke dveřím.

Nahlédla do politiky

Časem se ale dostala na místo sekretářky v Evropské komisi. Z televize v Bruselu také viděla listopadový převrat v rodném Československu. „Ztratila jsem iluze o revoluci, už když jsem v jednom záběru viděla svou tchyni s tchánem, což byli hrozní „bolšáni“, kteří měli z režimu fakt hodně,“ uvádí.

Zakládala ale Občanské fórum a zorganizovala petici za vyloučení komunistických úředníků na československém velvyslanectví. Provedla i briefing tehdejšímu ministru zahraničí Jiřímu Dientsbierovi při jeho první návštěvě v Bruselu. „Nepodařilo se mi ale vystrnadit velvyslance Karla Lukáše, kterého do diplomatických služeb dosadil ještě Miloš Jakeš. Musela jsem pak trpět posměšky kolegů v Evropské komisi, kteří se podivovali nad tím, jak jsme to s revolucí mysleli, když máme v úřadu stejné lidi jako před tím,“ uvádí Bushka.

Když se na jedné ze služebních cest do Prahy ptala, proč je Lukáš stále velvyslancem, dostal odpověď, že je kádrově v pořádku. „ Tak jsem řekla, že oni nejsou kádrově pořádku a aktivita v Občanském fóru tím pro mě skončila,“ popisuje.

Všiml si jí ale jeden německý úředník, a když poznal její profesní kvality, doporučil ji jako nezávislou expertku pro technickou pomoc postsovětským zemím na Východě. Od té chvíle vedla tým expertů, se kterými v těchto zemích zjišťovala co je potřeba zlepšit v oblasti dopravy a telekomunikací. Sama potom přesvědčovala hlavní představitele zemí rozpadlého Sovětského svazu, aby na projektech spolupracovali a přijali je. „Pracovali jsme na projektu kombinované dopravy, který vedl ke znovuobnovení Hedvábné stezky Marca Pola, protože po rozpadu Sovětského svazu se všechny republiky ocitly bez možnosti spojení se světem. Všechny cesty totiž vedly přes Moskvu,“ vzpomíná Bryndová.

V Turkmenistánu jim například hrozilo, že je nepřijmou. „Musela jsem přesvědčit šéfa prezidentské kanceláře, že nás nemůže ještě ten den poslat pryč, ať nás nechá alespoň přespat do druhého dne. Celý tým jsem večer opila šampaňským, které jsem sehnala od jedné děžurné, aby nepropadali panice,“ vypráví Bushka. Ráno z dalšího rozhovoru pochopila, že prezident Turkmenbaši se cítil uražený, že jsme nejdřív navštívili Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. „Řekla jsem mu, že jsme jeli podle geografické posloupnosti a že Turkmenbaši je samozřejmě ten nevýznačnější v regionu. Ještě pět minut jsem mu mazala med kolem huby a potom nás ubytovali v residenci pro výjimečné hosty, kdy byly i zlaté kohoutky,“ směje se Bushka.

I díky tomu, že nepotřebovala tlumočníky, protože dokonale oprášila ruštinu, spřátelila se význačnými politiky v celé řadě těchto zemí. Jednala i s Putinem.

Když přiletěla s kolegy do Ázerbájdžánu, čekal je na letišti červený koberec a půlka vlády. Byli totiž první oficiální návštěvou z Bruselu po jejich volbách.

I když v Bruselu nemohli uvěřit, že dokázala vyjednat ve všech zemích spolupráci, tak pozici experta opustila. „Jednak byla na tři roky a také mě nelákalo zůstat celý život mezi úředníky,“ vysvětluje Bushka.

V dalších letech dělala například konzultantku ve vedení projektů, ale po návratu do České republiky jí znechutily zdejší korupční poměry, takže se stala překladatelkou na volné noze. „Nechtěla jsem pracovat v poměrech, kde bych musela dělat ústupky mému smyslu pro morálku,“ tvrdí Bryndová.

Nyní se dál věnuje překladům textů z různých oborů z francouzštiny, angličtiny, španělštiny. Píše odborné články o konopí. Vypracovala texty k webu Konopí je lék, které dostaly v na konci loňského roku vládní cenu. Má rozepsanou knihu Konopná paní ve stylu fantasy.

Martin Donát, Týdeník Sedmička

Nezkrácená verze článku na www.bushka.cz

OHLASY NA MÉ OBVINĚNÍ A MÁ ODPOVĚĎ

Tyto stránky jsou věnované mému trestnímu stíhání za pěstování a držení konopí, které začalo v létě roku 2007. Toto netechnické, zakázané konopí (marihuanu) si pěstuji pro léčebné použití na své chronické nemoce a pro výrobu konopné masti, kterou částečně spotřebuji pro sebe a částečně zdarma rozdávám lidem ve svém okolí. Mast má obsah pouhých 0,2% THC a podle odborníků není zneužitelná pro toxikomanské účely. Je velmi účinná pro léčbu některých kožních afekcí (ekzémy, lupénka) a pro tlumení bolesti a zánětlivých procesů v kloubech, svalech a cévách.

Obvinění z výroby drog mi bylo doručeno 11. ledna 2008. Odnesla je špička mého prstu, protože v den převzetí obvinění jsem na tom byla psychicky tak špatně, tak se mi třásly ruce, že jsem si ji nešťastnou náhodou usekla při štípání třísek na zátop. Prst se díky mé mastičce zahojil a rychle dorostl. Ta vnitřní zranění se však budou hojit daleko déle, protože na ně má mast nezabírá.

Nové jednání u okresního soudu v Táboře

Playlist k videozáznamu soudního jednání z 12.03.2010 – Bushka Bryndová konečně zproštěná viny

Ohlasy v médiích na rozsudek krajského odvolacího soudu

iDNES – Soud zrušil podmínku pěstitelce, která si z konopí vyráběla masti

MFDNES – Marihuana jako lék? Podle soudců je to možné

MFDNES – Advokátka Veselá Samková: Kauza konopí je průlom

ČT24 VIDEO + článek: Soud zrušil trest za údajné zneužití konopí – žena si z něj dělala léčivou mast

Táborský deník VIDEO: Odvolací soud vrátil konopnou kauzu okresu (ve videu zazní i má závěrečná řeč před soudem)

TV Nova transkripce – Krajský soud zrušil rozsudek nad pěstitelkou konopí

TV Prima transkripce – Soud zrušil rozsudek nad pěstitelkou konopí

Šíp – Z konopí vyráběla masti, soud ji ale neosvobodil

Blesk.cz – Zrušili rozsudek nad pěstitelkou konopí

 

Ohlasy v médiích na rozsudek okresního soudu (2 měsíce s podmínkou 1 rok)

Tisk:

Tisková zpráva Strany zelených ke stíhání Bushky Bryndové z 10. července 2008

Britské listy – Bushka versus stát: Poloviční vítězství snaživého primitiva (analýza rozsudku)
Britské listy – Nesmyslné stíhání Libuše Bryndové za samoléčbu konopím

Britské listy – Nad léčivými jointy s Lumírem Hanušem

Konoptikum 10/2008 – Rozhovor s Bushkou Bryndovou

Czech Free Press – Soudní fraška: Dva měsíce za nic

Blog Klára Veselá Samková: Happening v Táboře

CTK – Žena, jež pěstovala konopí jako lék, dostala podmíněný trest

Novinky – Žena si dělala mastičky z konopí, soud ji potrestal za výrobu drog

Táborský deník – Jedním rozsudkem pro ni začatý boj nekončí
Jihlavský deník – Dva měsíce za masti z konopí

iHNED – Konopná bylinkářka má podmínku
iHNED – Petr Kamberský: CzechTek a tráva

iDNES – Zastánkyně marihuany dostala za inhalování podmínku
MF DNES – Soud: Léčit konopím ano, kouřit ne
MF Dnes – Chléb s marihuanou zažene bolest, joint nepomůže
MF DNES – Zachránil ji odvar z listů a květů
MF DNES – „Konopná paní“ dostala podmínku

Aktualne.cz – Soud potrestal ženu, která se léčila konopím

LN – Pěstovala konopí jako lék, odsoudili ji

Týden.cz | Mastičkou z konopí léčila artritidu. Dostala podmínku
Týden.cz | Konopná mastičkářka dostala roční podmínku

Blesk.cz | Měla konopí jako lék, přesto ji potrestali!

tn.cz – Žena pěstovala konopí jako lék, dostala podmínku

Liberální institut – Ďáblova bylina, díl druhý

TeckaCZ – Bushka rulez

Haló noviny – Pěstitelka konopí do vězení nejde

Spliff PL – Konopie są lekiem ! Republika Czeska wprowadza rewolucyjne prawo

Audio a video:

ČT Události – začátek v 23:13 (transkripce)

CT24 – Za pěstování konopí pro léčebné účely dostala žena podmínku

TV Nova – Žena pěstovala konopí jako lék, dostala podmínku (transkripce)

Rádio Impuls – Pěstitelka konopí dostala podmínku

 

Audio záznam soudního přelíčení z 10.7.2008:

1. část – čtení obžaloby, pokus soudce o výslech obžalované, reakce obhájkyně, seznámení s důkazy, čtení listin, výslech svědků WMA (18,4 MB)

2. část – promítání televizního dokumentu Konopná paní (ČT, Kosmopolis 27.6.2007) WMA (11,4 MB)

3. část – závěrečná řeč obžaloby WMA (1,9 MB)

4. část – závěrečná řeč obhajoby a obžalované WMA (6,3 MB)

5. část – rozsudek a jeho odůvodnění WMA (6,2 MB)

6. část – interview soudce po skončení přelíčení WMA (1 MB)

 

Ohlasy na mé obvinění v médiích

iDnes (28. 1. 2008): Za mastičky z konopí hrozí ženě trest

BigBloger LN (28.01.2008): Tráva

Britské listy (29.01.2008): Teta Bushka možná půjde do vězení

9/11 Blog.sk (1.02.2008): Autorka článku „Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí“ má problémy s českou policií

Blog iDNES (27.02.2008): Policejní zásah a trestní stíhání autorky článku o 11. září 2001

Magazín Právo (1.03.2008): Léčí mě marihuana!

Blog iDNES (11.03.2008): Nezabiješ! Nepokradeš! Nezahulíš?

Iniciativa „Konopí je lék“ (21.03.2008): Archív aktualit

24 hodín.sk (28.01.2008): Žena si vyrába masť z konope, hrozí jej päťročné väzenie

Prague Post (23.01.2008 – článek byl o 2 dny později bez vysvětlení stažen, a dokonce i vymazán z cache Googlu): Woman Charged for Making Cannabis Ointment

ENCOD (22.03.2008): Call on Czech MPs to Legalise Cannabis as Medicine

MF DNES (27.06.2008): Turbomarihuana

Blog Aktuálně.cz (4.07.2008): Medvěde buzeruj si lesní zvířátka…

Má skvělá advokátka Klára Veselá Samková o mně říká, že kolem sebe intenzívně šířím vědomosti o konopí, což musí sama dobře vědět, protože její vysoká inteligence ji přímo přeurčuje jako mou oblíbenou oběť. Ve svém blogu „Drogy legální?“ o tom píše toto:

…. Dostati se do spárů Bushky znamená utrpět vzdělání. Prostě v drogách jste vzděláni ať chcete či nechcete, na konopí se stanete expertem, neboť vedle Bushky nelze jinak. Jste zásoben literaturou z celého světa v nejrůznějších jazycích a pokud je neovládáte, jsou vám s mírným despektem v hlase Bushkou přeloženy …… Mám silné podezření, že články týkající se drogové problematiky je schopna překládat z jakéhokoliv jazyka, arabštiny a paštu nevyjímaje…. Ta úleva, když občas něco přeloží i z angličtiny, takže mozeček není nutno namáhat alespoň po stránce lingvistické, leč pouze obsahové!! ….

Má odpověď na obvinění z výroby drog

Po obvinění jsem se opět vrátila ke své veřejné činnosti – začala psát články, spolupracovala na vzniku iniciativy za léčebné konopí a zúčastnila se mezinárodní konference o drogách. Toto léto jsem se zúčastnila několika kulturních a osvětových akcí, kde jsem vystoupila s přednáškami o léčebných účincích konopí a o globalizaci (viz např. V Ospělově si kulturní léto udělali sami). Také jsem delala rozhovory a natočila dokument o mé masti:

ČRo České Budějovice – Dámská jízda 3. 9. 2008 Povídání s Konopnou paní Bushkou Bryndovou – (DOWNLOAD – STREAM)

Konoptikum 10/2008 – Rozhovor s Bushkou Bryndovou

FOKUS ČT24 (12/2008) o konopí a mé masti

 

Články o konopí

ECONNECT: Myslete na budoucnost – dekriminalizujte konopí! (Bushka Bryndová)

Legalizace.cz: Holandská policie je pro legalizaci marihuany

Britské listy: Strategie světa bez drog je chimérou (Bushka Bryndová a Jiří Novák)

Britské listy: Trpká léčba konopím (Bushka Bryndová)

 

Iniciativa „Konopí je lék“

Policejní stíhání mne nejprve uvrhlo do stavu hluboké deprese, ale nakonec můj bojovný duch zvítězil (díky pomoci přátel) a řekla jsem si, že když člověk není spokojený se stavem věcí kolem sebe, tak by se ho měl v rámci svých možností pokusit změnit. A o to jsem se také pokusila prostřednictvím občanské iniciativy „Konopí je lék“, která usiluje o dekriminalizaci léčebného využití konopí. Tato občanská iniciativa vytvořená pacienty léčícími se konopím předložila zákonodárcům návrh zákona, který má lidem umožnit léčit se touto tradiční bylinou bez obav ze sankcí, protože v něm požaduje zvláštní úpravu dekriminalizace jeho pěstování a přechovávání pro dospělé lidi, kteří je používají pro své léčení. Argumentuje tím, že tito lidé potřebují daleko větší množství konopí, než příležitostní zdraví konzumenti, takže obecná dekriminalizace je pro ně nedostačující.

Pod otevřený dopis s návrhem iniciativy „Konopí je lék“ se na internetu podepisují lidé z širokého spektra profesí, včetně lékařů, vysokoškolských profesorů a lidí léčících se konopím. Návrh můžete podpořit i vy svým podpisem na stránkách iniciativy.

V rámci iniciativy plánujeme vést výzkumný projekt o samoléčbě konopím.

 

Konference ENCOD – VIENNA 2008

 

Počátkem března 2008 jsem se ve Vídni zúčastnila mezinárodní konference Evropské koalice za spravedlivou a efektivní protidrogovou politiku (ENCOD), kde jsem měla příspěvek o situaci v České republice.

Můžete se podívat na klip ze zpravodajství vídeňské televize OKTO TV o této konferenci, která se konala těsně před zasedáním UNODC (Výboru OSN pro drogy) vyhodnocujícím 10 let války proti drogám. Vyhlásily ji Spojené státy, jejichž protidrogová politika má přímo žalostné výsledky.

Po deseti letech aplikace amerického přístupu k potírání drogové závislosti je zřejmé, že prohibicionistická politika USA nemá úspěch ani na mezinárodním poli. Konzumace drog může způsobit problémy, ale drogová prohibice způsobuje katastrofu. Milióny lidi jsou kriminalizovány, miliardy euro jsou utraceny ve válce, která je neefektivní a kontraproduktivní. Pod tlakem Výboru OSN pro drogy je zhruba 90% veřejných „drogových výdajů“ vkládáno do neefektivní represe a pouze 10% do exaktně doložitelné efektivní prevence a léčby. Přes veškeré snahy se vládám nedaří snižovat škodlivost uživatelů a zvyšovat jejich zodpovědnost, zatímco černý trh s drogami zůstává v rukou organizovaného zločinu, jehož obrovské zisky deformují celosvětovou ekonomiku a vytváří korupční prostředí.

Válka proti drogám dosáhla svého posledního stadia, které odhaluje její absurditu – v České republice jsou za pěstování marihuany čím dál tím častěji stíhaní staří a nemocní lidé, kteří se jí léčí. V některých případech – jako u 72-leté paní z Bruntálska – jsou i odsuzováni k několikaletým trestům vězení (naštěstí podmíněně). Zatímco drogy – a nejen marihuana – se lehce seženou kdekoliv na ulici.

Je načase skončit válku proti drogám – nepřináší žádný užitek, ale obyčejným lidem způsobuje velké utrpení.

Článek o vídeňském zasedání Výboru OSN pro drogy a konferenci ENCOD

Program konference o drogách ENCOD – VIENNA 2008

Prezentace v Power Pointu ke stažení (v angličtině – 220 KB)

Popis stránek Bushka & Ubique

images

Přehled mé několikaleté publikační činnosti najdete na stránce hlavního webu „Archiv článků„. Stránka „Cartoons“ s mými oblíbenými cartoons ke stažení i k online streamingu – ale POZOR!!! – jen pro silné nátury! Na stránce hlavního webu „Ubique-kočka“ najdete povídání o mé kočičce-sestřičce i její fotoalbum. Stránka „Nu pagadi!“ je o sovětském vlku a zajíci ze stejnojmenné hry, kterou si zde můžete stáhnout v novém 3D provedení. Stránka „Muzika“ je o indiánských hudebnících a mých oblíbených interpretech blues. Stránka „Překlady“ je o mých literárních překladech.

 

O mých zkušenostech s českým trestně-právním aparátem jsem založila nový subweb „Konopí je můj lék„, kde si můžete prohlédnout naskenované kopie mého vyšetřovacího spisu a obžaloby, přečíst si ohlasy v médiích a o mé reakci na toto nespravedlivé stíhání. Také se tam dozvíte, že jsem spoluiniciovala změnu zákona o drogách, aby se nemocní lidé mohli beztrestně léčit konopím. Je tam i stránka o knize „Konopná Paní„, kterou mám rozepsanou a na jejíž dopsání je vyhlášená sbírka.

 

bar

 

Na sub-webu „Bushka-člověk“ najdete kromě povídání o mých životních osudech i mé filozofické pojednání o důvodech naší existence na tomto světě a božském rozplozování „Bushkaismus„, článek Davida Baránka o úžasných objevech profesora Zeillingera z Vídeňské univerzity v oboru kvantové fyziky – „Na počátku byl bit“ a populární dietu „Hubnout a netrpět„.

 

 

Sub-web „Požár v Chile“ pojednává o požáru založeném českým turistou v chilském národním parku Torres del Paine. Najdete tam informace o vzniku a dopadu požáru i s předběžným vyhodnocením škod a fotogalerii ze snímků cestovatele Jiřího Lindnera a mých chilských přátel. Český svaz ochránců přírody založil sbírku na obnovu spálených vzácných lesních porostů, do níž můžete přispět.

 

 

Již od dětství se zajímám o dějiny a kulturu amerických Indiánů. Po mnoho let s velkým zájmem sleduji případ Leonarda Peltiera, Indiána obžalovaného z účasti na vraždě dvou agentů FBI, který si odpykává nespravedlivý doživotní trest vězení ve věznici v americkém Leavenworthu – informace najdete na sub-webu „Indiáni – Leonard Peltier“ a v článku „Virtuální Indiáni a justiční realita v USA„. Domnívám se, že není ani tak podstatné, zdali je Peltier vinen či nikoliv, ale spíš to že byl odsouzen na základě důkazů zfalšovaných FBI. V jeho případě byly použity metody, které silně připomínají metody v minulosti používané jinou organizací na tři písmena, ale v naší zemi – STB.  Na sub-webu najdete český překladpetice adresované americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a žádající Peltierovo omilostnění. Petice o stejném znění s více než 28 000 podpisy byla předána po Novém roce 2000 Billu Clintonovi spolu s žádostí o milost s nadějí, že Peltierovi udělí milost před svým odchodem z úřadu. Prosím všechny, jimž záleží na dodržování lidských práv, ať v naší zemi nebo kdekoliv jinde, aby si ji přečetli a podepsali. Clinton sice nakonec odmítl milost udělit, ale boj o Peltierovo osvobození tím neskončil. Na sub-webu najdete i galerii 36 obrazů Leonarda Peltiera, namalovaných ve vězení s doprovodnými texty v češtině a angličtině. Je to skvělá ukázka jeho neobyčejného talentu, kterou doporučuji shlédnout každému, kdo se alespoň trochu zajímá o indiánské umění. Také zde najdete „Zápisky z vězení“ s ukázkami mého překladu Peltierovy stejnojmenné knihy. V roce 2000 jsem založila český výbor na podporu Leonarda Peltiera – Leonard Peltier Support Group Czech Republic  (LPSG CR), který uspořádal pochod za jeho propuštění v rámci celosvětové kampaně jeho obhájců. Výbor měl jen jepičí život, protože se nenašlo dost nadšenců, kteří by v něm soustavněji pracovali. Informace o jeho tehdejších aktivitách najdete pod knoflíkem „LPSG ČR„.

Stránka indiánského sub-webu „Dreamkeepers.net“ pojednává o projektu realizovaném Harveyem Ardenem, přítelem a nakladatelem Leonarda Peltiera. Vytvořil společenství Živých knih vyprávěných staršími (v indiánském smyslu) z celého světa, aby zachoval duchovní dědictví domorodých národů. Najdete zde i přeložené úryvky z Živé knihy Arvola Looking Horse, Strážce Posvátné Dýmky Bílého Bizoního Telete 19. generace, a jeho prohlášení ke Dni světového míru a modliteb 2002. „Scott Barta“ je indiánský aktivista se vzdálenými českými předky a na jeho stránce najdete i zajímavé vyprávění z dějin kmene Ho Cank zvaného Winnebagští Indiáni, díky němuž zjistíte, že Indiáni znali demokracii mnohem dříve než běloši, kteří je přišli zcivilizovat. Knoflík „FBI/ COINTELPRO“ skrývá stránky o nechvalně proslulému americkém programu potírání protestních hnutí FBI zvanému COINTELPRO, v jehož rámci byl pronásledován a nakonec zatčen i Leonard Peltier.

Koncem září 2000 se v Praze konal koncert indiánské skupiny Blackfire, který jsem tlumočila a uváděla. Publicista Mirek Vodrážka o něm napsal článek „Demokratické ničení lidí při zachování humanity„, který byl uveřejněn v deníku PRÁVO. O Blackfire si můžete rovněž přečíst na stránce „Muzika“ a v mé zprávě z koncertu. Blackfire mne požádali, abych jim zorganizovala pár koncertů v České republice roce 2001, a nakonec se z toho vyklubalo koncertní turné v ČR a na Slovensku, které mělo ohromný úspěch. V následujícím roce tito Indiáni z kmene Navahů opět přijeli do ČR si zahrát. Během turné jsem vystupovala s autorským čtením mého překladu Peltierových „Zápisků z vězení“, který byl publikem velmi dobře přijat, ale později z něj bohužel sešlo. O účasti Blackfire na pražské Street Party si můžete přečíst můj článek, který původně vyšel v Britských listech. Od té doby k nám Blackfire pravidelně jezdí a vždy se sem moc těší!

 

 

Sub-web „Ganjaweb“ je na téma konopí z různých pohledů. Přibyl knoflík „Nový § 188a„, kde najdete informace o novele trestního zákona zmíněné ve zpravodajství ČT1 z neděle 24. března 2002, díky níž by mohlo být trestné až pěti lety vězení i vysílání písniček o trávě. Jsou tam také ke stažení dokumenty o konopí a články mé a mých přátel (cca 100) na stránce „Články o konopí„, výsledky výzkumu veřejného mínění o marihuaně z roku 1999 od IVVM pod knoflíkem „IVVM 1999„, dále „Ganja recepty“ určené nemocným, kteří marihuanu nemohou kouřit a nezbývá jim, než ji požívat orálně, recept na již proslavenou léčivou a velmi účinnou mastičku „Konopná mast„. Dále tam najdete stránku „Fotogalerie z MMM“ z pražských legalizačních akcí Million Marihuana March, kterých se pravidleně účastním, a „Kočka-hulič“ věnovanou Ubique a jejímu vztahu ke konopí.

V srpnu 2000 jsem se dozvěděla o dalším vážném případu porušování lidských práv, který se tentokrát odehrával přímo u nás, v České republice. Jeden mladý muž dostal několik let vězení za to, že vypěstoval několik rostlin konopí a vykouřil je s kamarády (zletilými). I přes všechny sliby policie, která po vstupu v platnost represivní Severovy novely zákona o toxikomanii tvrdila, že v podobných případech nebude aplikovat nový protidrogový zákon, nýbrž že se za naše peníze daňových poplatníků bude cele věnovat pronásledování dealerů tvrdých drog. Petice za jeho propuštění získala přes 6000 podpisů, ale prezident Havel mu milost neudělil. Tento případ byl pro mne dostatečnou motivací, abych začala veřejně vystupovat za legalizaci marihuany a v roce 2001, spolupracovat s poslancem Františkem Pejřilem na návrhu novely drogového zákona, který měl dekriminalizovat její pěstování a držení pro osobní potřebu. Návrh byl bohužel ve sněmovně zamítnut. S podrobnostmi se můžete seznámit na stránce „Dekriminalizace„.

 

Anglicky psaná jazyková variace „ENGLISH“ je obdobou hlavního webu a stránek o Indiánech v angličtině.

 

Bushkaismus

aneb s konzumní společností vzhůru do náruče nicoty

 

„Nejkrásnější věc, kterou můžeme zažít, je to tajemné. To je zdroj veškerého umění a veškeré vědy. Ten, kdo tento pocit nezná, ten, kdo se již neumí zastavit a divit se, stát a s úctou obdivovat neznámé, ten je jako mrtvý. Jeho oči jsou zavřené.“ „Vědec nestuduje přírodu proto, že by to bylo užitečné. Studuje ji proto, že mu to přináší potěšení. A potěšení mu to přináší proto, že příroda je nádherná. Kdyby nebyla příroda nádherná, nestálo by za to vědět. A kdyby nestálo za to vědět, nestálo by za to žít.“
Albert Einstein Jules Henri Poincaré

Co je to vůbec zač, ten Bůh?

Co je Bůh a jeho či její vztah k nám, proč jsme tady a jaká je naše úloha v tomto světě – všechny tyto otázky jsou zřejmě stejně staré jako lidstvo samo. Kladla jsem si je již od dětství a celý život se pokoušela najít odpovědi. Hledala jsem je v různých filozofických, vědeckých a náboženských systémech, avšak žádný z nich mi nedokázal nabídnout uspokojující vysvětlení.

Okamžik, kdy se mi odpovědi začaly rýsovat, překvapivě nadešel v důsledku intenzivního studia moderní fyziky. Do té doby jsem byla zarytým ateistou odchovaným materialistickým pseudo-vědeckým komunismem bývalého totalitního režimu. Náhle jsem si uvědomila, že principy fyziky elementárních částic vůbec nevylučují existenci Boha, ba naopak – mohou vést přímo k opačnému pohledu.

V této úvaze bych se s vámi chtěla podělit o své závěry ve výše zmíněných otázkách. Nepředstírám, že jsem odhalila nějakou jedinečnou, absolutní pravdu – následující slova jsou pouze výsledkem mého celoživotního hledání a reflexí.

Bůh, kterého já nazývám Bytostí, podle mne nebude bytostí ve smyslu entity neboli jakési jsoucnosti, jež by běžně zasahovala do běhu lidských záležitostí, a obávám se, že ani není bytostí motivovanou zájmem o jednotlivé lidské osudy.

Domnívám se, že Bůh stvořil vesmír a nás v něm za určitým účelem, z určitého důvodu, a proto se také tento vesmír zdá z fyzikálního hlediska jakoby nám šitý na míru. Myslím si totiž, že nás potřebuje ke své existenci nebo reprodukci, a my přitom hrajeme úlohu jakéhosi prostředníka či nástroje.

Pokud Bůh kdy zasahuje do lidských záležitostí, pak by tomu snad mohlo být jen ve smyslu zachování správného směru ve vývoji lidstva, potřebného k dosažení jeho/ jejích cílů. Avšak i o této hypotéze bych si dovolila pochybovat, protože mám za to, že Bůh spíš ponechává věcem volný průběh, jelikož pokud se mu nějaký pokus nepodaří, klidně provede další – vždyť dlí mimo čas a prostor, takže nemá kam pospíchat. Bůh netrpělivostí zcela určitě netrpí.

Co tedy vesmír vyrábí?

Pokud se vesmír periodicky roztahuje a smršťuje, což by se dnes díky novým poznatkům o záhadě chybějící hmoty mohlo považovat za pravděpodobné, pak bychom měli hledat důvod, proč tomu tak je.

Za jakým účelem a s jakým záměrem k tomu dochází? Vznikne vesmír, vznikne život, a pak je vše bez skrupulí zničeno. Začne to nekonečně malou částicí hmoty, jakýmsi nekonečně hmotným a zároveň nepatrným zárodkem, který náhle ve Velkém třesku expanduje ve vesmír. Opačným procesem se pak po nějakých 17ti či více miliardách let zase smrští do původní formy a velikosti.

Takže nula od nuly pojde a v oblasti materiálního světa nedochází k žádnému přírůstku ani úbytku. Je tedy třeba hledat ve světě duchovním.

Když člověk umírá, oddělí se duše od jeho těla (alespoň někteří lidé, včetně mě tomu věří). Obecně se má za to, že duše nemá materiální podstatu, proto bude asi nemožné vůbec někdy dokázat její existenci nám známými vědeckými metodami.

Naše psýché je mostem, který umožňuje spojení mezi duší a materiálním světem a v určitých stavech vědomí je nám i mostem přímo k Bohu. Duše by tedy měla být schopna existence, aniž by se na ni vztahovala fyzikální omezení našeho vesmíru.

To by však znamenalo, že potom se může jednat právě o ten důležitý produkt, kvůli němuž dochází k periodickému vzniku a zániku vesmíru. K čemu je ale duše tak důležitá, tak potřebná a pro koho, pro co?

Jsme snad nějaká líheň nebo čerpací stanice?

Podle orientální víry v reinkarnaci bychom se měli z nižších forem života převtělovat ve formy vyšší až k člověku. V této podobě pak můžeme dosáhnout stavu osvícení – nirvány, v němž dojde ke splynutí naší duše s Bohem (ačkoliv se někdy může stát, že dojde k degeneraci, k návratu k nižší formě, pokud rozvoj naší duše příliš zanedbáme a zatížíme tak naši karmu).

Chápu to tak, že všechny duše jsou projekcí Boha v našem vesmíru. My všichni jsme součástí Jednoho – sice jako individuální lidské bytosti, ale patřící k sobě – podobně jako k sobě patří listy jednoho stromu. Život nám dává příležitost k duchovnímu růstu – k tomu, abychom se stali lepším, duchovně vyspělým člověkem.

Domnívám se, že až většina duší projde tímto procesem zrání či kultivace, důvod k existenci našeho vesmíru pomine.

Jako jedno z možných vysvětlení potřeby takového procesu vidím, že souhrn osvícených duší ze Země pak splyne v úplně novou Bytost a vytvoří nového Boha (možná spolu s ostatními dušemi, které podobným vývojem prošly v jiných koncích vesmíru).

Možná, že se tak reprodukuje tato prvotní Bytost existující mimo náš čas a prostor, jejímž výplodem je náš vesmír. Vytvoří vesmír, v němž se rozvine život až k formě inteligentní bytosti, která má schopnost v sobě rozvíjet duši.

Ve chvíli, kdy souhrn osvícených (zkultivovaných) duší v daném vesmíru dosáhne kritického počtu potřebného k vytvoření nové Bytosti, zrodí se nový Bůh, dotyčný vesmír zanikne a neosvícené, nespotřebované duše se opět stanou součástí staré Bytosti.

Jiná možnost by mohla být, že tato Bytost je pouze jedna jediná a tímto způsobem získává energii pro svoji existenci.

Pro nás však není opravdu podstatné, k čemu je tato energie určená. Pro lidstvo je důležité, že ji náš Stvořitel vůbec potřebuje, a to nejen proto, že bychom tím mohl vysvětlit důvod cyklického charakteru našeho vesmíru.

A co my s tím máme co dělat?

Můžeme jen hádat, kolik vesmírů by tato Bytost musela stvořit, aby se jí povedlo uspokojit své potřeby. Logicky však z toho plyne další pro nás důležitá otázka – je právě náš vesmír předurčený k tomu, aby dal život novému Bohu či mu dal sílu k další existenci? Nebo bude jen jedním z řady předčasně ukončených, neúspěšných pokusů?

Té Bytosti/ Bohu je to myslím celkem jedno, je trpělivá a věčná ve svém nekonečném a nedefinovaném čase. Je jen na nás, jestli budeme pečovat o náš duchovní vývoj a naplníme smysl naší existence, nebo budeme dál zhovadile pokračovat v hromadění materiálních statků, ničení přírody a duchovního dědictví lidstva až do chvíle, kdy díky nám samým dojde ke konečné zkáze.

Možná, že je dobře, že se lidstvo nevědomky vydalo na tu nesprávnou, materialistickou cestu. Je totiž naděje, že až jednou dostatečně vyspěje, tak pochopí, že musí směřovat jinam. A pak se vědomě, byť za cenu velkých obětí, lidstvo vydá na cestu správnou. Doufejme, že tentokrát se zvýšenou ostražitostí při jejím zachovávání. Ovšem za předpokladu, že se dříve samo zcela nezničí.

Bushka Bryndová – úvahy o životě, duši, stvoření a smyslu naší existence, březen 2009

 

Jen tak mne napadlo

Stádo hvězd se rozuteklo
po sametově modré kupoli.
Pod bdělým okem měsíce pastýře
se složily do zářivých znamení.

Noc je ještě mladá, dychtivá
a poslední ozvěna sluneční záře
v temnotách teprve
loudavě zhasíná.

Ulicemi Prahy chodím
a dech se ve mně tají touhou
při pohledu na skvící se krásu
vůkol i nad mou hlavou.

Lidé, co spěchají za štěstím,
tu nebeskou krásu nevidí.
Chodí s hlavou sklopenou,
jejich oči k obloze nehledí.

Přemítám o jejich slepotě
a k nebesům se obracím:

„Řekněte mi, hvězdičky,
co je tím pravým bohatstvím?“

Hvězdy se pýřivě zatřpytí,
ale s cinkáním jásavě odpoví:

„Nejsou to auta ani vily, či vysoký plat.“

“Není to světská moc, ale o pokoru musíte stát.“

“Pokoru před tím, co vás přesahuje,
co je více než dokážou největší z vás.“

“Jen takové bohatství je pro člověka,
jen tak mu bude štěstí přát!“

Bohatí jsme, když umíme
vnímat prostou krásu světa.
Jen tak v něm budeme šťastni,
to je to bohatství, které nás čeká.

Vždyť nelze s pravým štěstím
nijak výhodně kšeftovat,
až v konečném součtu rovnice
života je možno něco málo vydělat.

Odměnou je pro člověka,
jehož dojme prostá krása.
Štěstí se však vyhne lidem,
pro něž honba za mamonem
je jediná žádoucí spása.

Jen uvaž, co je pravá krása,
uvaž, co je pravá sláva.

Nekoupíš je na úvěr,
nejsou nikde na prodej!

BUSHKA©2009

BUSHKA-ČLOVĚK

7264

Naposledy upraveno – 2005-02-20 – Last updated

 

Bushka Bryndová – profesionální životopis

Osvědčení o práci Bushky Bryndové na Evropské komisi

BUSHKA je 51 let stará bytost ženského pohlaví. Pracuje jako nezávislá překladatelka a publicistka, viz stránka Překlady na hlavním webu. Žila v několika zemích (Česká republika, Kuba, Francie, Belgie) a plynně hovoří česky, anglicky, francouzsky a španělsky. Jelikož byla proti komunistickému režimu, odjela v roce 1982 ze své země a 14 let žila v západní Evropě. Od roku 1995 je zase zpět v Praze. Během exilu prožila mnoho obtížných situací a získala velmi zajímavé a rozmanité zkušenosti. V letech 1990-93 pracovala jako expert pro Komisi evropské unie, v programu technické pomoci bývalému Sovětskému svazu – TACIS. V rámci své práce se setkala s dnešním prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem a stala se svědkem násilného pokusu o státní převrat na Zakavkazí. Rovněž však stála u zrodu důležitého dopravního a telekomunikačního projektu TRASECA, který měl ukončit izolaci bývalých sovětských středoasijských republik. Po sametové revoluci v roce 1989 byla po dobu několika měsíců mluvčím OF v Bruselu, odkud ve spolupráci s francouzským rádiem „France-Inter“ zorganizovala sbírku francouzsky psaných knih, která vynesla více než 20 tun kvalitní literatury pro naše veřejné knihovny. Neměla však dostatečně silný žaludek na to, aby zůstala v politice. Od svého návratu do ČR se věnuje především překládání a v posledních letech i publicistice. V roce 2001 uspořádala turné indiánské skupiny BLACKFIRE vystupující také jako The Jones Benally’s Family (tradiční tance) po České republice a Slovensku, které mělo velký úspěch – více o turné si můžete přečíst na stránkách části sub-webu Leonard Peltier* věnované těmto squělým indiánským umělcům.

Bushka by se na tomto sub-webu s vámi ráda podělila o věci, které má ráda. Vedle hudby má široký okruh zájmů od filozofie přes dějiny po moderní fyziku – viz stránky tohoto sub-webu „Na počátku byl bit“ a nově zcela přepracovaný a doplněný „Bushkaismus„. Neméně důležitými jsou pro ni lidská práva a ekologie. Od té doby, co jako malá žila na Kubě a ke svému velkému zděšení zjistila, že všichni původní obyvatelé tohoto ostrova byli již dávno vyvražděni bělochy, se zajímá o kulturu a dějiny amerických Indiánů. Již po mnoho let s velkým zájmem sleduje případ požadavku národa Lakotů na navrácení jejich posvátných Black Hills a případ Leonarda Peltiera, Indiána obžalovaného z účasti na vraždě dvou agentů FBI, který si odpykává doživotní trest vězení ve věznici v americkém Leavenworthu. Bushka Vám nabízí odkaz v anglickém jazyce The Black Hills a sub-web tohoto situ v češtině –  „LEONARD PELTIER*„. Domnívá se, že podstatné není to, zdali je Leonard Peltier vinen či nikoliv, ale to, že byl odsouzen na základě důkazů zfalšovaných FBI. V tomto případě byly použity metody, které jí silně připomínají metody, jež v minulosti používala jiná organizace na tři písmena v její zemi – STB. Bushka si myslela, že by bylo dobré podepsat petici žádající prezidenta Bushe o udělení milosti Leonardu Peltierovi (český překlad petice) a žádá každého, kdo se zajímá o lidská práva, aby se s případem seznámil a udělal totéž. O případu Leonarda Peltiera napsala řadu článků do dnes již neexistujícího e-zinu koukat.cz, které si můžete přečíst na sub-webu „KOUKAT – Články*“ a vytvořila o jeho kauze zvláštní subweb „Leonard Peltier*„.

Na jaře roku 2001 jsem začala spolupracovat s poslancem Františkem Pejřilem (ODS) na otázce dekriminalizace marihuany u nás. Koncem roku byl českému parlamentu předložen návrh novelizace stávajícího represivního protidrogového zákona. Jeho součástí mělo původně být rozdělení drog na měkké a tvrdé a dekriminalizace pěstování a držení marihuany (neboli cannabis = samičí květenství a listy konopí indického či setého s obsahem aktivní složky THC větším než 0,3%) pro vlastní potřebu a léčebné účely. Doufali jsme, že k tomu, aby prošel bude vytvořen  takový tlak veřejného mínění, který by poslance upozornil na sílící toleranci vůči této měkké droze v naší společnosti a přiměl je ke skutečnému zamyšlení nad užitečností její represe. Bohužel, veřejnost byla většinou k projednávanému zákonu lhostejná, dokonce i mladí lidé, kteří se současnou legislativou nejsou spokojeni – a sněmovna zákon v prvním čtení zamítla.

Více informací o tomto tématu najdete na „Ganjawebu„.

CO NAJDETE NA TOMTO SUB-WEBU?

Domovská stránka tohoto sub-webu (kde se právě nacházíte) popisuje mé životní osudy. Nově přepracovaný a doplněný „BUSHKAISMUS“ je má úvaha o smyslu lidské existence a božském rozplozování, „NA POČÁTKU BYL BIT“ je článek Davida Baránka o práci profesora Vídeňské university Antona Zeillingera, jednoho z největších současných kvantových fyziků. Z jeho objevů plyne i to, že je možné vytvořit dokonalý systém enkrypce přenášených zpráv či že v budoucnosti bychom možná mohli cestovat v čase. „HUBNOUT A NETRPĚT“ je velmi účinná, osobně vyzkoušená dieta, kterou mohu doporučit všem, kdo potřebují zhubnout. Dále zde najdete tři knoflíky s mými články uveřejněnými v Britských listech o nesrovnalostech v oficiální verzi pozadí teroristických útoků proti USA v září roku 2001 – „Pochybnosti sílí“ (již více než 47 000 čtenářů), „US špión varoval před útoky“ a „Čí je to válka? ptá se členka US Kongresu„. Další články publikované v Britských listech na politická témata a o hrozbě klimatické změny najdete přímo na serveru v seznamu článků autora.

Detailní popis všech sub-webů tohoto websitu najdete na pokračování domovské stránky hlavního webu „HOME 2„.

OSOBNOST LEGALIZACE – BUSHKA BRYNDOVÁ

Jak už jsou pravidelní čtenáři našeho magazínu určitě zvyklí, na těchto stránkách se obvykle věnujeme lidem, kteří se svými aktivitami nesmazatelně zapsali do historie světového legalizačního hnutí.

530x0-85b8-titulka

Věk: v nejlepších letech
Povolání: publicistka, překladatelka, léčitelka
Aktivity: výzkum a studium léčivého konopí, publikační a osvětová činnost, péče o domácí mazlíčky

Dvacetiletý boj, který přináší první výsledky v podobě celospolečenské diskuse a drobných legislativních úprav, také u nás pomalu pomohl vyprofilovat několik notoricky známých osobností. A protože právě začal nový rok, který slibuje spoustu dramatických změn, pojďme si představit dámu, v podobných situacích doslova kovanou. Mistryně pera, léčitelka a neúnavný matador, Bushka Bryndová alias Konopná paní.

Napsat krátký profil o legendami opředené Bushce těsně před uzávěrkou se zdá být nesplnitelný úkol. Skutečnost, že na vás Google po zadání jména do příkazového řádku vychrlí šokujících sedmadvacet tisíc relevantních odkazů je ještě (fůů) jakžtakž sympatická, ale s pracně poskládaným životopisem ze všech dostupných zdrojů to už pro sloupkaře tak slastně nevypadá. Je toho tolik, o čem by se dalo psát! Prostě a jednoduše, její bouřlivý životní příběh je vzorovou předlohou pro všechny možné romanopisce  a já jsem přesvědčený, že jednou takovou knihu někdo určitě napíše. Na to je ale ještě čas.

Návrat do rodného kraje

Hlas, který nešlo jen tak přeslechnout, se poprvé výrazně ozval záhy po roce 1995, kdy se vrátila z dlouholeté emigrace v zahraničí. Zorientovat se znovu v českém prostředí jí díky přátelům vůbec netrvalo dlouho a mohla se tak naplno zapojit do legalizačního úsilí. Dřívější zkušenosti z politiky, kdy působila jako pracovnice Evropské komise nebo mluvčí Občanského fóra v Bruselu, mohla využít například v roce 2001 během spolupráce s tehdejším poslancem ODS Františkem Pejřilem. Věnovali se spolu přípravě novely trestního zákona, která měla dekriminalizovat pěstování konopí pro osobní potřebu. Doba však podobným pionýrům v řadách parlamentní reprezentace nijak nepřála a novela tak byla zamítnuta hned v prvním čtení. Vlastní partaj Pejřila následně odmítla napsat na kandidátku a jeho politická kariéra vzala za své. Začátek nového milénia měl však pro Bushku i příjemnější konotace. Ve stejném roce totiž uspořádala velice úspěšné česko-slovenské turné indiánské skupiny Blackfire; pamětníci si jistě vzpomenou na jejich nezaměnitelná černá trička s obrácenou hořící vlajkou Spojených států i na pozdější nádhernou situaci, kdy se v davu na Million Marihuana March na pražské Letné potkalo těch pár jedinců, kteří je zrovna měli na sobě. S Bushkou v čele, samozřejmě.

Horror na dohled

Bushka v té době již dlouho platila za známou nezávislou publicistku a díky jazykové vybavenosti (mluví plynně pěti jazyky) také za oceňovanou překladatelku. Mezi její překládané autory patří například prvoligový horror maker, Stephen King. Nebyla by to ale samozřejmě ona, kdyby svůj talent k psaní nevěnovala také konopí. Společně s jejím dlouholetým zájmem o léčebné účinky a soustavným studiem výsledků vědeckého výzkumu dosažených v tomto oboru mohlo vzniknout nepřeberné množství článků, uveřejněných v domácích i světových médiích. Texty čtivě shrnující konopnou problematiku včetně otázek prohibice dodnes zprostředkovávají tolik žádané informace tisícům čtenářů. Dlouhé roky veřejného vystupování a boje za beztrestnost léčby konopím pro pacienty a finančně dostupné léky z konopí si však brzy měly vyžádat svou krutou daň. Bushka se totiž kromě svých ryze intelektuálních aktivit našla i ve výzkumu výrobních postupů léčivé konopné masti. Přípravkem na celou řadu chronických nemocí a zdravotních obtíží léčila své neduhy, ke své smůle tak úspěšně, že ke svému statku na vesnici v jižních Čechách přitáhla pozornost dokumentaristy Karla Kouly z České televize. Ten nebyl v konopném světě úplně neznámý; v minulosti se věnoval například kauze Czechtek a nikoho nenapadlo mu nedůvěřovat.

Rána pod pás

Jenže chyba lávky. Bushka podlehla přemlouvání svého okolí a na sérii natáčení Koulovi bezděčně kývla. Jindy docela schopný režisér si usmyslel být provokativní a Bushku vykresil jako bláznivou feťačku, která na kameru s hurónským smíchem vypráví o pašování hašiše na Dálném východě. Sama Bushka se hájí, že seriózní věci, které spolu rozebírali poprvé, v dokumentu vůbec nezazněly a celý pořad byl sestříhán na první pohled účelově. To ostatně Karel Koula sám v otevřeném dopise na webu bez mlžení potvrdil a záběr cedule s názvem obce, který později zásahové jednotce posloužil jako vodítko, to jen dokazuje. Psal se rok 2007 a do té doby relativně klidný život na statku ve Zlukově se změnil v úřední šikanu připomínající béčkovou kovbojku. Policejní komando nic netušící Bushku a její slavnou kočičku Ubique přepadlo a zajistilo téměř třicet rostlin, kilo konopného listí či léčebné masti. Co následovalo, není těžké odhadnout. Padlo obvinění z výroby a distribuce drog a spirála soudní mašinérie se roztočila na plné obrátky. Obhajoby se naštěstí ujala ostřílená advokátka Klára Veselá Samková a i díky ní se z případu stala ostře sledovaná a médii vyhledávaná kauza. Pomineme-li trápení a veřejné ponížení, kterým musela dospělá nemocná žena projít, případ znovu otevřel veřejnou diskusi a stal se svým způsobem na poli české justice precedentním. U soudních stání za přítomnosti televizních kamer pracně dokazovala léčebné účinky marihuany. A v rukou měla silné argumenty. Sama trpí například cukrovkou, artrózou nebo astmatem. Za pravdu jí dalo mnoho fundovaných odborníků, z nichž někteří, jako například profesor Lumír Hanuš z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, patří mezi celosvětové odborné kapacity. A právě to bylo důvodem k pozdějšímu osvobození. Přestože jí nejprve okresní soudci vyměřili dva měsíce vězení s podmíněným odkladem na jeden rok, krajský soud s verdiktem kvůli závažným chybám nesouhlasil a vrátil případ k novému projednání. Tentokrát, když odborníci na závislosti před soudem osobně prohlásili, že užívání marihuany může mít léčebné účinky, byla Bushka v plném rozsahu zproštěna viny.

Show must go on!

A čemu se zimní osobnost legalizace Bushka Bryndová věnuje dnes? Žije dál v malebné obci na jihu Čech a svou energii samozřejmě věnuje psaní. Rozepsanou má fantastickou trilogii o konopí, nadále překládá a přispívá do různých periodik, věnuje se alternativní medicíně a svými komentáři bedlivě upozorňuje na nová rizika a otázky, které vyvstávají s průlomy v české legislativě. Jedním z těch skutečně zajímavých a čerstvých příspěvků konopné scéně je výrobní postup konopného spreje, který již publikovala na internetu, a kterému se budeme věnovat v některém z dalších čísel magazínu Legalizace.

01.03.2012 | TXT: MARTIN JUKI JYRKINEN RUBRIKA: AKTIVISMUS, OSOBNOST LEGALIZACE

 

Pokračovní na legalizace.cz

Videa

Fokus ČT24 – stránky CT

Premiéra:
13. 12. 2008

Kosmopolis – Konopná paní — stránky CT

Premiéra:
27. 6. 2007

 

Konopna Paní


Konopi lecive – Proti srsti 17.11.2004

 

Global Marijuana March Prague 2008 – Bushka Bryndová

 

 

Nepoužité záběry z filmu Rok konopí.

 

MMM 2012 – Bushka Bryndova – samoléčba konopím

logo-m

Dokumenty a filmy o konopí najdete ZDE

BUSHKA-ČLOVĚK

Jmenuji se Bushka, a nejsem ani pes ani divoké prasátko jako tato Bushka, ale vypadám takto:

[To jsem já!:o))]

Tyto stránky patří mně, lidské bytosti jménem Bushka, zvané také Teta Bushka, a mé kočičce-sestřičce Ubique. Ta však neumí psát tak jako já (stejně jako já neumím příst tak jako ona), takže to budu muset zvládnout za ni.

Obě žijeme na venkově, v malebné vesničce v Jižních Čechách. Bydlíme ve starém selském stavení z roku 1905 s velkým sadem a zahradou. Do naší domácnosti přibyl kocourek Panáček ve fráčku a hejno slepic s kohoutem, který se jmenuje Slečna Lilly. Své jméno si vysloužil v mládí, když měl problémy se sexuální orientací a chodil svým slepičkám sedět na vejce. Časem mu však došlo, že je kohout a začal se i tak chovat :o)

audio icon

ČRo České Budějovice – Dámská jízda – Povídání s Konopnou paní Bushkou Bryndovou –

3. 9. 2008(DOWNLOAD – STREAM)

Bez obalu 6.1.2009 České Budějovice Konopná kauza Bušky Bryndové (DOWNLOAD – STREAM)
Bushka v pořadu ČRo „Otazníky“ z 2.02.2009, download MP3 (30 minut – 10 MB)

 

Na venkov jsme se přestěhovaly za lepším vzduchem a krásnou jihočeskou přírodou, ale potkaly nás zde i nepříjemné věci v podobě hloupých a zlých lidí, kteří se o nás začali zajímat a pomlouvat nás. Do našeho domu přišla policie a začala mne vyšetřovat kvůli tomu, že se léčím konopím a za tímto účelem si je už celá léta pěstuji. Začala nesmyslná úřední šikana, která nyní trvá již téměř rok a snad skončí 9. července 2008, kdy se bude v Táboře konat soud.

Necítím se vinná a doufám, že zdravý rozum zvítězí a soud mne osvobodí od obžaloby za výrobu drog. Marihuana mi pomáhá tlumit zdravotní potíže spojené s astmatem, artrózou a cukrovkou – chronickými nemocemi, kterým jsou nějaké zákazy úplně fuk. Konopí na ně však platí a daleko lépe než klasické léky předepsané lékaři. Proto je ale asi také mnohým trnem v oku!

Má skvělá advokátka Klára Veselá Samková o mně říká, že kolem sebe intenzívně šířím vědomosti o konopí, což musí sama dobře vědět, protože její vysoká inteligence ji přímo přeurčuje jako mou oblíbenou oběť. Ve svém blogu „Drogy legální?“ o tom píše toto:

…. Dostati se do spárů Bushky znamená utrpět vzdělání. Prostě v drogách jste vzděláni ať chcete či nechcete, na konopí se stanete expertem, neboť vedle Bushky nelze jinak. Jste zásoben literaturou z celého světa v nejrůznějších jazycích a pokud je neovládáte, jsou vám s mírným despektem v hlase Bushkou přeloženy …… Mám silné podezření, že články týkající se drogové problematiky je schopna překládat z jakéhokoliv jazyka, arabštiny a paštu nevyjímaje…. Ta úleva, když občas něco přeloží i z angličtiny, takže mozeček není nutno namáhat alespoň po stránce lingvistické, leč pouze obsahové!! ….

O mých zkušenostech s českým trestně-právním aparátem jsem založila nový subweb „Konopí je můj lék„, kde si můžete prohlédnout naskenované kopie mého vyšetřovacího spisu a obžaloby, přečíst si ohlasy v médiích a o mé reakci na toto nespravedlivé stíhání. Také se tam dozvíte, že jsem spoluiniciovala změnu zákona o drogách, aby se nemocní lidé mohli beztrestně léčit konopím. Je tam i stránka o knize „Konopná Paní„, kterou mám rozepsanou a na jejíž dopsání je vyhlášená sbírka.

Video – Reportáž o pacientech léčících se konopím

OSOBNOST LEGALIZACE – BUSHKA BRYNDOVÁ

encodGA

 

Bushka Bryndová – profesionální životopis

Osvědčení o práci Bushky Bryndové na Evropské komisi

Odborné vyjádření Centra adiktologie ve věci trestního stíhání

 

Dřív jsme s Ubique žily v Praze, velmi krásném a starobylém městě v srdci Evropy. Když se v noci procházíte po městě, cítíte dech historických událostí, jež se odehrály v jeho nádherných palácích a chrámech a máte pocit, že za nejbližším rohem byste se klidně mohli setkat s bájným Golemem. A jakmile Vás všechna ta krása unaví, tak si prostě sednete do jedné z mnoha pražských hospůdek a dáte si dobré pivo. Nebo si dáte minerálku a k tomu nějaké dobré hulení – jak je libo! Praha je město kultury a hudby, na jehož scénách najdete vše, od klasických až po alternativní scény. Žije zde i mnoho umělců, z nichž někteří jsou i světoznámí, jako například fotograf Jan Saudek, jehož dílo je teď k shlédnutí i na internetu. Další z mých oblíbených českých umělců sice není tak světoznámý, ale mnoha Čechům velmi blízký, vždyť celé generace si zpívaly jeho písničky – určitě jste uhodli, že mám na mysli Jaroslava Hutku. Podle posledních archeologických výzkumů se na místě dnešní Prahy nacházela kolébka starých Keltů (z nedávných genetických studií vyplývá, že každý třetí Čech je keltského původu). Mnozí z těch, kteří Prahu navštívili tvrdí, že je to jedno z nejkrásnějších měst na světě. Zcela s nimi souhlasím a zvu Vás, abyste se o tom přesvědčili navlastní oči.

bushka bryndova a jan saudek