SAMOLÉČBA KONOPÍM – VÝZKUMNÝ PROJEKT

Tento projekt vznikl jako odpověď na mé trestní stíhání za pěstování a držení konopí, které začalo v létě roku 2007. Toto netechnické, zakázané konopí (marihuanu) si pěstuji pro léčebné použití na své chronické nemoce a pro výrobu konopné masti, kterou částečně spotřebuji pro sebe a částečně zdarma rozdávám lidem ve svém okolí. Mast má obsah pouhých 0,2% THC a podle odborníků není zneužitelná pro toxikomanské účely. Je velmi účinná pro léčbu některých kožních afekcí (ekzémy, lupénka) a pro tlumení bolesti a zánětlivých procesů v kloubech, svalech a cévách.

V rámci občanské iniciativy „Konopí je lék“ připravujeme výzkumný projekt, který bude zkoumat vztah mezi složením cannabinoidů v konopí a jeho účinností na různé nemoce a zdravotní problémy. Výzkum proběhne mezi pacienty používajícími konopí k léčbě pod lékařským dozorem i k samoléčbě převážně chronických nemocí.

V první fázi se pokusíme stanovit tzv. správnou praxi použití konopí při samoléčbě – připravíme návody na zhotovení léčebných přípravků a na vhodné způsoby jejich užívání.

DVACET MÝTŮ O MARIHUANĚ

1. Škody způsobené marihuanou byly vědecky prokázány

2. Marihuana nemá žádné léčivé účinky

3. Marihuana vytváří silnou závislost

4. Marihuana je vstupní branou k dalším drogám

5. Represe marihuany není dostatečně silná

6. Marihuanová politika Holandska je neúspěšná

7. Marihuana ničí mozkové buňky

8. Marihuana způsobuje amotivační syndrom

9. Marihuana poškozuje paměť a schopnost poznávání

10. Marihuana může způsobovat duševní poruchy

11. Marihuana vede k zločinu

12. Marihuana způsobuje poruchy mužských i ženských pohlavních hormonů

13. Užívání marihuany během těhotenství poškozuje plod

14. Marihuana poškozuje imunitní systém

15. Marihuana je pro plíce škodlivější než tabák

16. Marihuana se ukládá v tělesném tuku a její účinky přetrvávají

17. Marihuana je hlavní příčinou automobilových nehod

18. Stoupá počet zásahů lékařské pohotovosti v souvislosti s marihuanou

19. Marihuana je dnes silnější než v minulosti

20. Je možné předcházet užívání marihuany

 

Mýty a fakta o marihuaně V.

Bushka Bryndová, 14. června 2001 (Svět namodro)
Pátý ze seriálu článků, které se pokusí odpovědět na obvyklé otázky o marihuaně, její nebezpečnosti pro zdraví a dopadu na společnost. Odpovědi vycházejí ze seriózních vědeckých výzkumů a statistik.

V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím – „Marihuana – mýty a fakta“ (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan), vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.

16. Marihuana se ukládá v tělesném tuku a její účinky přetrvávají

Mýtus:
Aktivní složka marihuany – THC – se ukládá v tělesném tuku. Protože THC se z tukových buněk uvolňuje jen velmi pozvolna, psychoaktivní účinky mohou trvat ještě celé dny až týdny po jejím užití. Dlouhé setrvávání THC v těle poškozuje orgány s vysokým obsahem tukových buněk, obzvláště mozek.

Fakta:
Hodně aktivních drog se ukládá v tukových buňkách. Narozdíl od nich však v případě THC dochází k pomalému vylučování z tukových buněk. Následkem toho se pak stopy marihuany dají v těle nalézt ještě po dnech až týdnech následujících její užití. Obsah THC v mozku však již během několika hodin po kouření marihuany klesne pod koncentraci potřebnou k dosažení psychoaktivního efektu. Tukové buňky, ve kterých THC přetrvává, nejsou jeho přítomností poškozovány ani nedochází k poškození mozku či jiných orgánů. Nejdůležitějším následkem pomalého vylučování marihuany z organismu je to, že je možné ji zjistit v moči, krvi a tkáních ještě dlouho po jejím užití a poté, co její psychoaktivní účinek již dávno skončil.

17. Marihuana je hlavní příčinou automobilových nehod

Mýtus:
Stejně jako alkohol, marihuana narušuje psychomotorické funkce a snižuje schopnost řídit vozidlo. Zvýší-li se počet uživatelů marihuany, zvýší se tak nevyhnutelně i počet automobilových nehod.

Fakta:
Neexistují žádné důkazy o tom, že by se marihuana nějak podstatně podílela na automobilových nehodách a počtu jejich obětí. Od určité dávky výše marihuana snižuje schopnost vnímání a psychomotoriku, což by mohlo mít negativní vliv na řízení. Avšak při pokusech s řidiči pod vlivem marihuany se neprokázalo, že by se nějak význačně zhoršovala jejich schopnost řídit vozidlo – v tomto směru je působení marihuany slabší než po nízké dávce alkoholu či po mnohých legálních léčivech (viz článek v češtině o vládou financované studii britské Laboratoře pro výzkum dopravy). Narozdíl od alkoholu, který zvyšuje sklon k riskantnímu řízení, jsou po marihuaně řidiči spíše opatrní. U smrtelně zraněných řidičů byla marihuana téměř vždy nalezena zároveň s alkoholem. U některých jedinců může marihuana hrát určitou roli v nebezpečném řízení, avšak celkově se nedá říct, že by ve společnosti tolik rozšířené užívání marihuany nějak významně ovlivňovalo počet automobilových nehod.

18. Stoupá počet zásahů lékařské pohotovosti v souvislosti s marihuanou

Mýtus:
Zásahy lékařské pohotovosti v souvislosti s marihuanou jsou na vzestupu, zvláště mezi mládeží. Je to důkaz toho, že marihuana je daleko škodlivější, než se mnozí lidé dříve domnívali.

Fakta:
Marihuana nezpůsobuje smrt předávkováním. Počet lidí, kteří při ošetření na pohotovosti uvedli, že užívají marihuanu, se zvýšil díky obecnému nárůstu jejího užívání. To pak vede k situaci, kdy je ošetření uvedeno v souvislosti s marihuanou, ačkoliv marihuana neměla nic do činění s událostí, jež dotyčného pacienta přivedla na pohotovost. Daleko více dospívajících užívá marihuanu než heroin či kokain. Proto je daleko více záznamů o užívání marihuany než těchto tvrdých drog i v souvislosti s ošetřením na pohotovosti. Ve velké většině případů, kdy je marihuana zmíněna, najdeme i zmínku o ostatních drogách. V roce 1994 byla pouze marihuana zmíněna jen u méně než 2% pohotovostních zásahů v souvislosti s požitím drog.

19. Marihuana je dnes silnější než v minulosti

Mýtus:
Lidé, kteří marihuanu užívali v šedesátých a sedmdesátých letech, si neuvědomují, že když dnešní mládež užívá marihuanu, jedná se o daleko nebezpečnější drogu.

Fakta:
Dnešní mládež užívá naprosto stejnou drogu jako mládež v šedesátých a sedmdesátých letech. Malý počet vzorků s nízkým obsahem THC (2-3%) zabavených DEA začátkem sedmdesátých let se dodnes používá k výpočtu dramatického nárůstu síly dnešní marihuany. Je třeba však vědět, že tyto vzorky nebyly typickými představiteli tehdy kouřené marihuany. Údaje o síle marihuany z osmdesátých let jsou daleko spolehlivější a ty žádný nárůst v průměrném obsahu THC nevykazují. Dokonce i kdyby tomu tak bylo, neznamenalo by to nutně, že silnější marihuana je nebezpečnější drogou, protože ta si i při různé síle zachovává obdobný psychoaktivní účinek.

20. Je možné předcházet užívání marihuany

Mýtus:
Programy protidrogové výchovy a prevence v osmdesátých letech snížily užívání marihuany. Od té doby však odhodlání k potírání marihuany kleslo a její užívání tak vzrostlo. Tím, že budeme důrazněji a v širším měřítku bojovat proti marihuaně, je možné zastavit experimenty mladých lidí s touto látkou.

Fakta:
Není žádný důkaz o tom, že hesla o boji proti drogám snižují zájem mladých lidí o drogy. Naopak, protidrogové kampaně ve školách a v médiích mohou dokonce drogy učinit atraktivnějšími. Užívání marihuany mezi mládeží se v osmdesátých letech snížilo a v devadesátých opět začalo růst. K tomuto nárůstu došlo i přes nejmasivnější proti-marihuanové kampaně v amerických dějinách. Drogové výchovné programy jsou v celé řadě jiných zemích založeny na modelu „harm reduction“ (zmírnění škod), který se snaží o zmírnění škod, ke kterým mezi mladými lidmi dochází v souvislosti s experimenty s drogami.

 

Mýty a fakta o marihuaně IV.

Bushka Bryndová, 11. června 2001 (Svět namodro)

Čtvrtý ze seriálu článků, které se pokusí odpovědět na obvyklé otázky o marihuaně, její nebezpečnosti pro zdraví a dopadu na společnost. Odpovědi vycházejí ze seriózních vědeckých výzkumů a statistik.

V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím – „Marihuana – mýty a fakta“ (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan), vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.

11. Marihuana vede k zločinu

Mýtus:
Uživatelé marihuany se dopouštějí více majetkových zločinů než ti, kteří ji neužívají. Lidé pod vlivem marihuany se stanou iracionálními, agresivními a násilnými.

Fakta:
Všechny seriózní vědecké a vládní komise, které se zabývaly vztahem mezi užíváním marihuany a zločinem, dospěly ke stejnému závěru: a to, že marihuana nevede k zločinu. Drtivá většina uživatelů marihuany se nedopouští žádného jiného zločinu než jejího držení. A u těch uživatelů marihuany, kteří se zločinů dopouštějí, její užívání nehraje žádnou kauzální roli. Téměř všechny provedené pokusy na lidech i zvířatech prokázaly, že marihuana agresivitu spíš snižuje než zvyšuje.

12. Marihuana způsobuje poruchy mužských i ženských pohlavních hormonů

Mýtus:
Marihuana brání působení mužských i ženských pohlavních hormonů. Marihuana může způsobit neplodnost jak u mužů, tak i u žen. Marihuana způsobuje opoždění pohlavního vyspívání u dospívajících. U mužů způsobuje vytváření ženských rysů a mužských rysů u žen.

Fakta:
O tom, že by marihuana způsobovala u žen či mužů neplodnost, neexistují žádné vědecké důkazy. Při pokusech se zvířaty snižují vysoké dávky THC produkci některých pohlavních hormonů a mohou narušit jejich rozmnožování. Většina výzkumů prováděných na lidech však zjistila, že marihuana nemá na pohlavní hormony vůbec žádný vliv. A ty výzkumy, kde se prokázal určitý vliv na pohlavní hormony, ukazují, že je pouze nevýznamný, dočasný a nemá žádný negativní dopad na rozmnožovací schopnosti. Nenašly se žádné vědecké důkazy o tom, že by marihuana způsobovala zpomalení pohlavního vyspívání u dospívajících či měla vliv na vytváření mužských charakteristik u žen a ženských u mužů.

13. Užívání marihuany během těhotenství poškozuje plod

Mýtus:
Užívání marihuany v prenatálním stádiu má za následek, že se rodí postižené děti, které pak mají problémy s vývojem. Zdravý vývoj dalších generací je ohrožen užíváním marihuany těhotnými ženami.

Fakta:
Výzkumy prováděné na novorozencích, menších i větších dětech neprokázaly žádná poškození, která by bylo možné přičíst marihuaně na vrub. Marihuana nemá žádný prokázaný dopad na porodní váhu, délku těhotenství, neurologický vývoj nebo na četnost výskytu tělesných vad. Stovky testů provedené na starších dětech prokázaly jen velmi slabé rozdíly u potomků uživatelů marihuany a některé z nich jsou spíše v pozitivním směru než naopak! Dvě nepotvrzené případové studie udávaly předporodní vystavení vlivu marihuany jako jeden z mnoha faktorů spojených s dětskou rakovinou. Vzhledem k ostatním vědeckým důkazům je vysoce nepravděpodobné, že marihuana skutečně u dětí vyvolává rakovinu.

Američtí vědci nedávno provedli pokus s kanabinoidem anandamidem, který přidali do Petriho misek s dvoubuněčnými myšími embryi – v 60% případech se jejich vývoj zastavil. A ačkoliv tento výsledek nemá vůbec žádnou spojitost s lidmi a u lidí se nic podobného neprokázalo, je v amerických vládních materiálech uváděn jako důkaz o „závažném škodlivém vlivu marihuany v těhotenství“.

14. Marihuana poškozuje imunitní systém

Mýtus:
Lidé užívající marihuanu jsou vystaveni zvýšenému riziku infekcí. Obzvlášť HIV pozitivní pacienti a ti s AIDS jsou velice zranitelní vůči imunopatickým vlivům marihuany, protože jejich imunitní systém je již tak oslaben.

Fakta:
Neexistuje žádný důkaz o tom, že by uživatelé marihuany byli více náchylní k infekcím než ti, kteří ji neužívají. Rovněž se nenašel žádný důkaz o tom, že by užívání marihuany snižovalo odolnost vůči pohlavně přenositelným nemocem. Dřívější tvrzení, že buňky odebrané kuřákům marihuany vykazují snížení imunity, byly mezitím vyvráceny. Při dalších pokusech byly zvířatům podávány extrémně vysoké dávky THC, poté se pokusná zvířata vystavila působení viru a prokázala vyšší míru infekcí. Takové pokusy však nemají žádnou průkaznou hodnotu ohledně působení na člověka. Dokonce i u lidí s poruchami imunity (např. při AIDS) je užívání marihuany relativně bezpečné. Je však pravdou, že poslední výzkumy, které prokázaly souvislost mezi kouřením tabáku a plicními infekcemi u pacientů s AIDS, vyvolaly další výzkumy, které se budou zabývat možností škodlivých následků inhalování marihuanového kouře u osob se sníženou imunitou.

15. Marihuana je pro plíce škodlivější než tabák

Mýtus:
Kuřáci marihuany se vystavují vysokému riziku, že onemocní rakovinou plic, bronchitidou či rozedmou plic.

Fakta:
Umírněné kouření marihuany představuje jen velmi slabé nebezpečí pro plíce. Marihuanový kouř stejně jako kouř z cigaret obsahuje řadu dráždivých a karcinogenních látek. Kuřáci marihuany však většinou kouří daleko méně často než kuřáci tabáku, a tak za stejné časové období inhalují daleko méně kouře. Výsledkem je, že riziko závažného poškození plic je u kuřáků marihuany menší. Není znám jediný případ rakoviny plic, který by se dal přisoudit jedině marihuaně. Avšak vzhledem k tomu, že v plicních buňkách odebraných silným kuřákům marihuany byly nalezeny prekancerózní změny, není možné úplně vyloučit souvislost mezi plicní rakovinou a marihuanou. Na rozdíl od kuřáků tabáku se však v plicích silných kuřáků marihuany neobjevuje obstrukce dýchacích cest. To znamená, že z kouření marihuany nevzniká rozedma plic.

Mýty a fakta o marihuaně III.

Bushka Bryndová, 7. června 2001 (Svět namodro)
Třetí ze seriálu článků, které se pokusí odpovědět na obvyklé otázky o marihuaně, její nebezpečnosti pro zdraví a dopadu na společnost. Odpovědi vycházejí ze seriózních vědeckých výzkumů a statistik.

V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím – „Marihuana – mýty a fakta“ (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.

6. Marihuanová politika Holandska je neúspěšná

Mýtus:
Holandská legislativní úprava, která umožňuje volný nákup, prodej a užívání marihuany, vyvolala zvýšení počtu jejích uživatelů, zvlášť mezi mládeží.

Fakta:
Holandská drogová politika je ta nejméně represívní v Evropě. Již po více než dvacet let si Holanďané nad 18 let smějí kupovat a užívat cannabis (marihuanu a hašiš) ve státem povolených coffee-shopech. Tento přístup však nevyvolal žádné dramatické zvýšení užívání cannabisu. Procenta užívání marihuany v USA a Holandsku jsou pro většinu věkových kategorií uživatelů obdobná. Avšak v případě mladších dospívajících je toto procento v USA dvojnásobné. Holandští občané ve své většině podporují současný přístup k užívání cannabisu, který je spíš považován za normální, než dramatizován.

7. Marihuana ničí mozkové buňky

Mýtus:
Marihuana při delším užívání trvale poškozuje strukturu a funkci mozku, způsobuje ztrátu paměti, rozklad osobnosti, snižuje výkonnost a schopnost poznávat.

Fakta:
V současnosti neexistuje jediný lékařský pokus, který by prokázal jakékoliv poškození mozku způsobené marihuanou u člověka, a to ani v případě dlouhodobého užívání silných dávek. Jedna dřívější studie tvrdila, že bylo nalezeno poškození mozku u opic rhesus poté, co byly po dobu 6 měsíců vystavovány vysokým koncentracím marihuanového kouře. Pozdější výzkumy provedené s použitím přesnější metodiky neprokázaly žádné poškození mozku u opic, které během jednoho roku denně inhalovaly množství kouře odpovídající 4-5 marihuanovým cigaretám. Tvrzení o tom, že marihuana zabíjí mozkové buňky, se zakládá na spekulativním výsledku výzkumu starého čtvrt století, který od té doby nikdy nebyl potvrzen dalšími vědeckými výzkumy provedenými v této oblasti.

8. Marihuana způsobuje amotivační syndrom

Mýtus:
Marihuana své uživatele činí pasivními, apatickými a bez zájmu o budoucnost. Studenti, kteří užívají marihuanu, začnou mít špatné studijní výsledky, a zaměstnanci pod jejím vlivem mají špatnou výkonnost.

Fakta:
Po celých posledních dvacet let se vědci pokoušeli prokázat, že marihuana způsobuje amotivační syndrom a nepodařilo se jim to. Od lidí, kteří jsou intoxikovaní trvale a bez ohledu na to, jakou drogou, se samozřejmě nedá očekávat, že budou produktivní. Marihuana však nemá žádné specifické působení na ztrátu motivace či ambicí. Během výzkumů v laboratorních podmínkách se zjistilo, že pokusné osoby, kterým byly podávány i silné dávky marihuany během několika dní až týdnů, nevykazují žádné snížení motivace k práci či výkonnosti. Naopak, zjistilo se, že dospělí uživatelé dosahují vyšších mezd než ti, co marihuanu neužívají. Vysokoškoláci, kteří užívají marihuanu, mívají stejné výsledky jako neuživatelé. U středoškoláků je užívání silných dávek marihuany spojováno s neúspěchem ve studiu, avšak obvykle marihuana následuje až po učebním neúspěchu.

9. Marihuana poškozuje paměť a schopnost poznávání

Mýtus:
Lidé pod vlivem marihuany nejsou schopni racionálně a inteligentně myslet. Chronické užívání marihuany způsobuje duševní poškození.

Fakta:
Marihuana způsobuje okamžité, dočasné změny v myšlení, vnímání a zpracování informací. Poznávací proces, který je nejzřetelněji ovlivněn marihuanou, je krátkodobá paměť. Při laboratorních pokusech se zjistilo, že osoby pod vlivem marihuany si bez problémů dokáží vzpomenout na věci, které se naučily dříve. Činí jim však problém učit se nové poznatky a zapamatovat si je. Toto snížení schopností je však omezeno jen na dobu intoxikace. Neexistuje ani žádný přesvědčivý důkaz o tom, že dlouhodobé užívání silných dávek marihuany trvale poškozuje paměť či jinak ovlivňuje poznávací funkce.

10. Marihuana může způsobovat duševní poruchy

Mýtus:
Dokonce i občasné užívání marihuany u dospívajících může mít za následek psychologické škody. Pod vlivem marihuany se uživatelé chovají iracionálně a často se projevují náladově a nevyzpytatelně.

Fakta:
Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by marihuana způsobovala nějaké psychologické či duševní poškození u dospívajících nebo dospělých. U některých uživatelů marihuany může dojít k nepříjemným pocitům po přijmutí marihuany v potravě – od pocitu paniky až k pocitům úzkosti, paranoi. Takové pocity mohou nezkušeného uživatele i vyděsit, ale jsou jen dočasné. Při velmi vysokých dávkách může intoxikace marihuanou způsobit dočasnou psychózu. K tomu však dochází jen velmi zřídka a spíš v případech, kdy je marihuana požita v potravě a nikoliv při kouření. Marihuana nezpůsobuje žádné hluboké změny v lidském chování.

 

Mýty a fakta o marihuaně II.

Bushka Bryndová, 4. června 2001 (Svět namodro)

Druhý ze seriálu článků, které se pokusí odpovědět na obvyklé otázky o marihuaně, její nebezpečnosti pro zdraví a dopadu na společnost. Odpovědi vycházejí ze seriózních vědeckých výzkumů a statistik.

V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím – „Marihuana – mýty a fakta“ (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.

1. Škody způsobené marihuanou byly vědecky prokázány.

Mýtus:
V šedesátých a sedmdesátých letech se mnoho lidí domnívalo, že marihuana je neškodná. Dnes však již víme, že marihuana je daleko škodlivější, než se dříve předpokládalo.

Fakta:
V roce 1972, po prozkoumání výsledků vědeckých výzkumů, došla National Commission on Marihuana and Drug Abuse k závěru, že ačkoliv marihuana není zcela neškodná, její nebezpečnost je silně přeháněna. Od té doby vědci provedli tisíce dalších výzkumů na lidech, zvířatech a na buněčných kulturách. Ani jeden z nich neprokázal, že by závěry dotyčné komise byly mylné. Prestižní britský lékařský časopis Lancet v roce 1995 na základě třicetiletého výzkumu napsal, že „kouření cannabisu neškodí zdraví, a to ani dlouhodobě“.

2. Marihuana nemá žádné léčivé účinky

Mýtus:
Jsou dostupné bezpečnější a účinnější léky. Obsahují syntetickou verzi THC, hlavní účinné látky obsažené v marihuaně, v USA prodávanou pod názvem Marinol.

Fakta:
Marihuana mimo jiné pomáhá při odstranění nevolností doprovázejícími chemoterapii, podporuje chuť k jídlu u pacientů s AIDS a snižuje nitrooční tlak u nemocných se zeleným zákalem. Je rovněž prokázáno, že marihuana pomáhá proti svalovým křečím u pacientů s neurologickými poruchami. Syntetické THC je na lékařský předpis, ale pro mnoho pacientů není tak účinné jako kouření marihuany. Navíc, čisté THC může způsobovat nepříjemnější vedlejší účinky než kouřená marihuana, kterou je daleko snazší dávkovat a u pacientů trpícími záchvaty zvracení (AIDS, chemoterapie), je nejlepším způsobem aplikace. V dnešní době mnoho lidí užívá marihuanu jako lék i přes její zákaz. I přesto, že riskují vězení.

3. Marihuana vytváří silnou závislost

Mýtus:
Dlouhodobí uživatelé marihuany si na ní vybudují fyzickou závislost, které se tak těžko zbavují, že často potřebují léčení, aby se svého návyku zbavili.

Fakta:
Většina lidí, kteří kouří marihuanu, tak činí pouze občasně. Jen malá menšina Američanů – méně než 1 procento – kouří marihuanu denně. A ještě méně z nich si vytvoří závislost na marihuaně. Marihuana přitom nevytváří fyzickou závislost. Problémy s překonáním vysazení marihuany mohou mít jen velmi duševně labilní jedinci.

4. Marihuana je vstupní branou k dalším drogám

Mýtus:
Dokonce, i když vezmeme v úvahu, že marihuana sama o sobě způsobuje jen minimální škody na zdraví, je to nebezpečná látka, protože vede k užívání „silnějších“ drog, jako jsou heroin, pervitin, LSD a kokain.

Fakta:
Marihuana nevede k užívání tvrdých drog. Tato teorie o vstupní bráně je výsledkem účelové interpretace statistik. Marihuana je v dnešní Americe tou nejrozšířenější drogou vůbec, takže lidé, kteří užívají méně obvyklé zakázané drogy jako heroin, pervitin, kokain, LSD, velmi pravděpodobně předtím užívali i marihuanu. Většina uživatelů marihuany neužívá jiné zakázané drogy. Ve skutečnosti je marihuana pro velkou většinu lidí spíš konečnou stanicí, než odrazovým můstkem. Podle posledních průzkumů se zjistilo, že skutečným odrazovým můstkem k tvrdým drogám jsou alkohol a nikotin v příliš nízkém věku. Příklad Nizozemí naznačuje, že ke snížení počtu uživatelů tvrdých drog přispívá oddělení scény tvrdých drog od marihuanové subkultury její dekriminalizací.

5. Represe marihuany není dostatečně silná

Mýtus:
Jen málokteří uživatelé marihuany se dostanou do vězení a tento shovívavý přístup má za následek, že marihuana je tak lehce k dostání a její užívání natolik rozšířené.

Fakta:
V USA se v letech 1991 až 1995 počet zatčení za marihuanu zdvojnásobil. Jen v roce 1995 za ni bylo zatčeno více než půl miliónů lidí. Z toho jich bylo 86 % zatčeno za pouhé držení. V současnosti jsou v USA za marihuanu vězněny desítky tisíc lidí. A ještě daleko větší počet je na svobodě s podmíněným trestem nebo byli potrestáni pokutou a dalšími sankcemi, včetně zabavení majetku, odebrání řidičského průkazu a výpovědi ze zaměstnání. Marihuana je i přes všechny tyto postihy stále stejně dostupná a rozšířená.

Mýty a fakta o marihuaně I.

Bushka Bryndová, 1. června 2001 (Svět namodro)
Konečně knižní vydání Mýtů a faktů o marihuaně v češtině

Autoři níže uvedené publikace na téma účinků marihuany na člověka (L. Zimmerová je profesorkou farmakologie na newyorské lékařské fakultě City University New York a John P. Morgan profesor sociologie tamtéž) podnikli rozsáhlý průzkum v oblasti vědecké literatury. Systematicky seřadili fakta a porovnali se zažitými tvrzeními o této droze. Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany bezpochyby může být škodlivé – ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty, které ji obklopují.

mfobalka

Knihu má v edičním plánu zařazenou nakladatelství VOLVOX GLOBATOR – je určena jak dospívající mládeži, tak jejich rodičům, školním protidrogovým koordinátorům, policistům i široké veřejnosti. Měli by ji znát lidé, kteří marihuanu milují, ale i ti, kteří patří k jejím odpůrcům.

První ze seriálu článků, které se pokusí odpovědět na obvyklé otázky o marihuaně, její nebezpečnosti pro zdraví a dopadu na společnost. Odpovědi vycházejí ze seriózních vědeckých výzkumů a statistik.

V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací – mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím – „Marihuana – mýty a fakta“ (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.

Ukázalo se totiž, že užívání marihuany není obecně zdaleka tak škodlivé, jak se často tvrdí – pokud ovšem nejde o skutečně extrémní dávky. Ohledně užívání marihuany dětmi je jasné, že těm by se do rukou dostat neměla, což platí i o ostatních psychoaktivních látkách. Ačkoliv se tak stává i přes její přísný postih, přesto by to nemělo být v žádném případě důvodem k panice a k šíření nepravdivých informací nebo k démonizování marihuany a jejích uživatelů, nýbrž k zamyšlení nad jinými, alternativními přístupy a k čerpání ze zkušeností ostatních zemí.

The Lindesmith Center je výzkumný ústav drogové politiky, který podporuje fundované analýzy a diskuse o drogách a drogových politikách. Lynn Zimmerová a John P. Morgan jsou významní američtí vědci a odborníci na mezivědní studie o drogách.

Další články budou věnovány dvaceti nejrozšířenějším mýtům o marihuaně (viz níže), které vznikly buď jako účelové výmysly a lži, nebo nesprávnou interpretací výsledků vědeckých výzkumů. Tyto mýty budou jeden po druhém vyvracené s pomocí vědeckých důkazů a statistik.

Možná, že čtenářům přijde podivné, proč tyto mýty vůbec vznikly, proč některé osoby a instituce tak vehementně bojují proti marihuaně. Existuje pro to více důvodů. O historii zákazu konopí ve 20. století si můžete přečíst v mém článku „Konopí: rostlina obdařená mocí rozesmát i léčit“. V dnešní době se ještě přidal tlak ze strany represivních složek, které díky „boji“ proti démonu marihuany čerpají značné peníze se státních rozpočtů. V zemi, kde je represe nejsilnější – v USA – policie při zatčení za drogový delikt zabaví majetek a ten pak propadne v její prospěch. Podobné opatření se i u nás – naštěstí neúspěšně – pokusila prosadit Severova KDU-ČSL. Pak je zde ještě velice silné lobby farmaceutických koncernů, kterým by následkem povolení pěstování marihuany pro osobní potřebu podstatně klesly příjmy za léky proti bolestem, úzkosti, depresím, nespavosti atd. Od rolu 1991 se předepisování těchto léků v České republice zvýšilo o 330 % – lékaři často za to, že lék předepisují, berou provize, a tak bezohledně přispívají k této skutečně nebezpečné toxikomanii, která je však naprosto v mezích zákona. Další nepřátelé marihuany pocházejí z řad výrobců alkoholu, kteří se zcela oprávněně bojí poklesu zisku v případě dekriminalizace – uživatelé marihuany totiž z velké části nepijí alkohol, jelikož tyto dvě drogy se nepříliš dobře snášejí. Marihuana má oproti alkoholu mimo jiné i tu výhodu, že druhý den po ní není kocovina. Je příznačné, že právě tyto firmy z největší části financují různé programy a drogové politiky zaměřené na potírání marihuany.

[hr]

ZAHRANIČNÍ KOMISE, KTERÉ MARIHUANU PROHLÁSILY ZA NEŠKODNOU

1894 – Indická konopná komise – Došla k názoru, že umírněné užívání konopných drog prakticky nedoprovázejí žádné negativní účinky.

1925 – Panama Canal Zone Report – Říká, že vliv marihuany je silně přeháněn a že nejsou žádné důkazy o tom, že by na uživatele nějak špatně působila.

1944 – LaGuardia Commission Report – Nenachází žádnou souvislost mezi násilnými zločiny a marihuanou, ani to, že by marihuana nějak posilovala sexuální promiskuitu. Navíc prohlásila, že marihuana nevede k návyku na morfium, heroin či kokain.

1969 – The British Wootten Report – Prohlásila, že poté, co se podařilo očistit tento případ od mýtů a bráno z objektivního hlediska, se stalo zřejmým, že cannabis není velmi škodlivou drogou.

1970 – The Canadian LeDain Commission Report – Nebyla prokázána fyzická závislost na cannabisu ani fyziologické abstinenční příznaky, a to dokonce ani u pravidelných uživatelů.

1972 – National Commission on Marihuana and Drug Abuse – nebezpečí fyzického či psychického poškození plynoucí z experimentálního nebo občasného užívání přírodních přípravků z cannabisu nebylo téměř vůbec prokázané. Současná politika represe je neúměrná škodám způsobeným touto drogou jak na úrovni jednotlivců, tak i celé společnosti.

1972 – The Dutch Baan Commission – Cannabis nezpůsobuje vznik tolerance ani fyzickou závislost a fyziologické dopady užívání cannabisu mají relativně neškodnou povahu.

1977 – Commission of the Australian Government – Jedním z nejpřekvapivějších faktů je to, že přímá toxicita cannabisu je v porovnání se všemi ostatními drogami nízká a mezi jeho uživateli se neprokázalo, že by měl nějaký podstatný negativní dopad na jejich zdraví.

1982 – National Academy of Sciences Report – Marihuaně se během posledních čtyřiceti let kladlo za vinu, že má negativní dopad na společnost, je odpovědná za zločiny a násilí, vede k závislosti na heroinu a že zničila pracovní morálku americké mládeže. Tato obvinění se však nezakládají na vědeckých důkazech.

1995 – Report by the Dutch Government – Cannabis není příliš toxický a z toho, co o něm víme, vyplývá, že rizika jeho užívání nelze označit za „nepřijatelná“.

[hr]

ZAHRANIČNÍ KOMISE, KTERÉ SE VYJÁDŘILY PRO DEKRIMINALIZACI MARIHUANY

1969 – The British Wootten Report – Postavení cannabisu a heroinu na stejnou úroveň v naší legislativě je naprosto nevhodné a co nejdříve je třeba vypracovat nové zákony, které by odděleně pojednávaly o cannabisu. Držení malých množství cannabisu by nemělo být trestáno vězením a jeho prodej by se měl trestat pouhou pokutou nepřekračující částku 100 liber či vězením do čtyř měsíců.

1970 – The Canadian LeDain Commission Report – Vzhledem k tomu, že v případě cannabisu se nejedná o narkotikum, doporučujeme, aby byl vyřazen z látek spadajících pod zákon o narkotikách. Komise je toho názoru, že za prosté držení marihuany by nikdo neměl být trestán vězením.

1972 – National Commission on Marihuana and Drug Abuse – Škodlivý potenciál marihuany pro drtivou většinu jejích uživatelů a její skutečný dopad na společnost neodpovídají tvrdým postihům vůči těm, kteří ji užívají. Současný společenský a trestní postoj k marihuaně je naprosto neúměrný skutečným škodám na jednotlivcích či na společnosti, které tato droga působí.

1972 – The Dutch Baan Commission – Současný zákon nebere v úvahu skutečnost, že není možné srovnávat riziko plynoucí z užívání cannabisu s užíváním jiných, z farmakologického hlediska daleko silnějších látek. Tento stav snižuje věrohodnost drogového zákona a drogové prevence na tomto zákoně založené.

1977 – Commission of the Australian Government – Právní úprava by neměla vytvářet větší společenské škody než samotné užívání drog. Měl by se vypracovat a odhlasovat zákon o cannabisu, který by vzal v úvahu výrazné rozdíly mezi narkotiky a cannabisem ohledně jejich léčivých účinků. Držení marihuany pro osobní potřebu by již nemělo být trestáno.

1982 – National Academy of Sciences Report – Regulace distribuce marihuany státem by přinesla úspory v oblasti trestně-právní i ekonomické, získala by se kontrola nad kvalitou a bezpečností této látky a rovněž by se zvýšila věrohodnost varování před jejími riziky.

1994 – Australian National Drug Strategy Committee – Austrálii škodí více její lpění na prohibici cannabisu, než samotné užívání této drogy. Jsme toho názoru, že v naší zemi je třeba provést reformu legislativy týkající se cannabisu.

1995 – Report by the Dutch Government – Bylo prokázáno, že více či méně volný prodej marihuany pro osobní potřebu v Nizozemí nevedl k žádnému podstatnému zvýšení míry jejího užívání v porovnání se zeměmi, kde se uplatňuje silně represivní postoj. Nizozemskou drogovou politiku vedenou v posledních dvaceti letech můžeme považovat za úspěšnou.

Čípky z konopného výtažku

Při léčbě rakoviny, zánětů a silných bolestí se velmi dobře osvědčují čípky s konopným výtažkem ve formě odparku, také zvaným fénixovy slzy. Účinky čípků jsou v první řadě místní na vaginální nebo rektální sliznici. Mají však i systémový účinek, když se po vstřebání sliznicí konečníku účinné látky dostanou do krevního oběhu prostřednictvím dolní duté žíly, která obejde játra, a dále jdou do velkého krevního oběhu. Vyhneme se tak často nežádoucí metabolické přeměně THC na 11-OH-THC se silnými omamnými účinky. Biodostupnost je u čípků podstatně vyšší – 70-80 % ve srovnání s 5-20 % u polykaného výtažku

Tento druh léčby je velmi vhodný zejména pro léčbu vážných zdravotních problémů postihujících orgány v břišní dutině či partie těla nalézající se bezprostředně pod ní. Pro takovou léčbu se nejvíce osvědčila kombinace výtažku z indiky s vysokou koncentrací THC a technického či CBD konopí s vysokým kanabidiolem v poměru 3:1.

Čípky se však osvědčily i na méně závažné problémy jako na bolestivou menstruaci, únavu a rozlámanost, nespavost, hemeroidy, nachlazení apod. Materiál pro přípravu výtažku pak může být jen středně silný (6-7 % THC), pěstovaný venku, taková ta dobrá česká venkovka. Vhodný je i výtažek z CBD odrůd s vyrovnaným poměrem THC a CBD.

Čípky se zavádějí do konečníku na noc nebo podle potřeby, nejlépe po vyprázdnění stolice, nebo se mohou zavést do pochvy. Rychlost účinku je daleko vyšší než u perorální aplikace, protože působení začíná již po 10 minutách, vrchol účinku je po 2,5 hodinách, celková délka působení 6-10 hodin. Rektální čípky jsou vhodné i pro malé děti, pro zvracející pacienty, nebo pro staré lidi, kteří mají problémy s příjmem klasických přípravků z konopí.
Účinek je psychoaktivně daleko slabší ve srovnání s orálním užitím fénixových slz. Obvykle se používá 10% koncentrace výtažku, ale v případě potřeby vysokého dávkování lze vyrobit čípky s až 25% obsahem konopného výtažku. Také je možno použít čípky dvou gramové, pokud je pacient dobře snáší.

Suroviny na 50 čípků po 1 gramu

5 gramů konopného výtažku (odparek neboli fénixovy slzy)

40 gramů kakaového másla – může být i potravinářské kvality

2,5 gramu bambuckého másla

2,5 gramu konopného oleje

Pracovní postup

Připravíme si plastové formičky na 50 čípků a upevníme je do improvizovaného stojanu, aby se daly pohodlně plnit.

Čípková hmota se připravuje buď pod infrazářičem, nebo nouzově v kádince ponořené v horké vodě. Pracovní teplota je 30-35 stupňů, a neměla by se překračovat, protože by pak už kakaové máslo nemuselo řádně ztuhnout.

Nejprve v kádince ve vodní lázni rozpustíme bambucké máslo v konopném oleji. V horké vodě prohřejeme injekční stříkačku s konopným výtažkem a odměříme potřebné množství přímo do kádinky.

Přidáme kakaové máslo a intensivně mícháme do rozpuštění. Pořádně promícháme, aby se výtažek důkladně rozpustil, nejlépe opakovaným nasáváním a vypouštěním tekuté čípkové hmoty čistou 10 ml injekční stříkačkou. Jakmile je veškeré kakaové máslo rozpuštěné, nasajeme do injekční stříkačky čípkovou hmotu z kádinky a plníme připravené formičky až po okraj. Je li to nutné, můžeme zbylou čípkovou hmotu přihřát ve vodní lázni, aby šla lépe nasát do stříkačky při dalším kole plnění.

Naplněné formičky opatrně přeneseme do lednice a necháme vychladit nejméně 2 hodiny – čípky musí být tuhé. Pak čípkové formy přelepíme uzavírací papírovou páskou a uložíme do krabiček.

k1-300x211 k2-300x210

LÉČIVÉ KONOPÍ V PRAXI

Vážení přátelé a pacienti, nabízím vám možnost zakoupit si moji knihu – praktického průvodce o léčbě konopím, od venkovního pěstování ze semínka po hotové přípravky. Najdete v ní přes 50 návodů na jejich zhotovení i rady, jak je používat při léčbě více než 30 nemocí u lidí i zvířat.

Napsala jsem knihu co nejsrozumitelnějším způsobem, bez zbytečného používání cizích slov a pseudovědeckého mlžení. Je tištěná větším písmem, aby ji mohli pohodlně číst i starší lidé, jimž už zrak dobře neslouží. Mým cílem bylo, aby její obsah pochopili i čtenáři bez vyššího vzdělání, aby byla užitečná širší veřejnosti. Na druhé straně moji knihu doporučuji i farmaceutům, lékařům a kvalifikovaným pracovníkům ve zdravotnictví, protože jim pomůže získat základní informace o léčbě konopím, na kterých pak mohou stavět a rozvíjet je vlastním studiem a zkušenostmi.

Jedná se o knihu Léčivé konopí v praxi, kterou vydávám jako soukromý tisk na objednávku – formát A4, 152 stran, předmluvu k ní napsal prof. Lumir Hanus (web) a provedl odbornou korekturu. Kniha stoji 404 Kč. Pro zájemce na Slovensku je to celkem 15,40 euro SEPA platbou na český účet v eurech. Platí se předem na účet, prosím o zasílání přesné částky (spropitné dělá v účetnictví bordel!), Knihu pak dostanete nejpozději do 2 týdnů přímo z tiskárny.

Jestli si ji chcete koupit, napište mi ve zprávě nebo e-mailu (bushka(at)volny.cz) svoji poštovní adresu a počet výtisků, a já vám ji objednám v tiskárně a obratem pošlu číslo účtu a variabilní symbol pro zaplacení.

PS: Zdražilo poštovné, proto je celá částka za jednu knihu 404 Kč místo 398 Kč.

obr2

Léčivé konopí v praxi s autorkou
Kniha Léčivé konopí v praxi s autorkou

BUSHKA-ČLOVĚK

Jmenuji se Bushka, a nejsem ani pes ani divoké prasátko jako tato Bushka, ale vypadám takto:

[To jsem já!:o))]

Tyto stránky patří mně, lidské bytosti jménem Bushka, zvané také Teta Bushka, a mé kočičce-sestřičce Ubique. Ta však neumí psát tak jako já (stejně jako já neumím příst tak jako ona), takže to budu muset zvládnout za ni.

Obě žijeme na venkově, v malebné vesničce v Jižních Čechách. Bydlíme ve starém selském stavení z roku 1905 s velkým sadem a zahradou. Do naší domácnosti přibyl kocourek Panáček ve fráčku a hejno slepic s kohoutem, který se jmenuje Slečna Lilly. Své jméno si vysloužil v mládí, když měl problémy se sexuální orientací a chodil svým slepičkám sedět na vejce. Časem mu však došlo, že je kohout a začal se i tak chovat :o)

audio icon

ČRo České Budějovice – Dámská jízda – Povídání s Konopnou paní Bushkou Bryndovou –

3. 9. 2008(DOWNLOADSTREAM)

Bez obalu 6.1.2009 České Budějovice Konopná kauza Bušky Bryndové (DOWNLOAD – STREAM)
Bushka v pořadu ČRo „Otazníky“ z 2.02.2009, download MP3 (30 minut – 10 MB)

 

Na venkov jsme se přestěhovaly za lepším vzduchem a krásnou jihočeskou přírodou, ale potkaly nás zde i nepříjemné věci v podobě hloupých a zlých lidí, kteří se o nás začali zajímat a pomlouvat nás. Do našeho domu přišla policie a začala mne vyšetřovat kvůli tomu, že se léčím konopím a za tímto účelem si je už celá léta pěstuji. Začala nesmyslná úřední šikana, která nyní trvá již téměř rok a snad skončí 9. července 2008, kdy se bude v Táboře konat soud.

Necítím se vinná a doufám, že zdravý rozum zvítězí a soud mne osvobodí od obžaloby za výrobu drog. Marihuana mi pomáhá tlumit zdravotní potíže spojené s astmatem, artrózou a cukrovkou – chronickými nemocemi, kterým jsou nějaké zákazy úplně fuk. Konopí na ně však platí a daleko lépe než klasické léky předepsané lékaři. Proto je ale asi také mnohým trnem v oku!

Má skvělá advokátka Klára Veselá Samková o mně říká, že kolem sebe intenzívně šířím vědomosti o konopí, což musí sama dobře vědět, protože její vysoká inteligence ji přímo přeurčuje jako mou oblíbenou oběť. Ve svém blogu „Drogy legální?“ o tom píše toto:

…. Dostati se do spárů Bushky znamená utrpět vzdělání. Prostě v drogách jste vzděláni ať chcete či nechcete, na konopí se stanete expertem, neboť vedle Bushky nelze jinak. Jste zásoben literaturou z celého světa v nejrůznějších jazycích a pokud je neovládáte, jsou vám s mírným despektem v hlase Bushkou přeloženy …… Mám silné podezření, že články týkající se drogové problematiky je schopna překládat z jakéhokoliv jazyka, arabštiny a paštu nevyjímaje…. Ta úleva, když občas něco přeloží i z angličtiny, takže mozeček není nutno namáhat alespoň po stránce lingvistické, leč pouze obsahové!! ….

O mých zkušenostech s českým trestně-právním aparátem jsem založila nový subweb „Konopí je můj lék„, kde si můžete prohlédnout naskenované kopie mého vyšetřovacího spisu a obžaloby, přečíst si ohlasy v médiích a o mé reakci na toto nespravedlivé stíhání. Také se tam dozvíte, že jsem spoluiniciovala změnu zákona o drogách, aby se nemocní lidé mohli beztrestně léčit konopím. Je tam i stránka o knize „Konopná Paní„, kterou mám rozepsanou a na jejíž dopsání je vyhlášená sbírka.

Video – Reportáž o pacientech léčících se konopím

OSOBNOST LEGALIZACE – BUSHKA BRYNDOVÁ

encodGA

 

Bushka Bryndová – profesionální životopis

Osvědčení o práci Bushky Bryndové na Evropské komisi

Odborné vyjádření Centra adiktologie ve věci trestního stíhání

 

Dřív jsme s Ubique žily v Praze, velmi krásném a starobylém městě v srdci Evropy. Když se v noci procházíte po městě, cítíte dech historických událostí, jež se odehrály v jeho nádherných palácích a chrámech a máte pocit, že za nejbližším rohem byste se klidně mohli setkat s bájným Golemem. A jakmile Vás všechna ta krása unaví, tak si prostě sednete do jedné z mnoha pražských hospůdek a dáte si dobré pivo. Nebo si dáte minerálku a k tomu nějaké dobré hulení – jak je libo! Praha je město kultury a hudby, na jehož scénách najdete vše, od klasických až po alternativní scény. Žije zde i mnoho umělců, z nichž někteří jsou i světoznámí, jako například fotograf Jan Saudek, jehož dílo je teď k shlédnutí i na internetu. Další z mých oblíbených českých umělců sice není tak světoznámý, ale mnoha Čechům velmi blízký, vždyť celé generace si zpívaly jeho písničky – určitě jste uhodli, že mám na mysli Jaroslava Hutku. Podle posledních archeologických výzkumů se na místě dnešní Prahy nacházela kolébka starých Keltů (z nedávných genetických studií vyplývá, že každý třetí Čech je keltského původu). Mnozí z těch, kteří Prahu navštívili tvrdí, že je to jedno z nejkrásnějších měst na světě. Zcela s nimi souhlasím a zvu Vás, abyste se o tom přesvědčili navlastní oči.

bushka bryndova a jan saudek